Aktuality

V neděli 15. května se v pražském Planetáriu sešli výherci a účastníci Vánoční astro soutěže 2021. Spolu s rodiči se zde potkalo na 80 lidí.

Solar Orbiter je nejsložitější vědecká laboratoř, která kdy byla vyslána ke Slunci. Přestože naše životodárná hvězda je po staletí předmětem vědeckého zájmu, její chování stále představuje pro vědce hádanku. Sonda Solar Orbiter pořídí snímky Slunce dosud z nejmenší vzdálenosti, navíc se rovina oběhu kolem Slunce bude postupně zvedat tak, že budeme mít poprvé možnost podívat se do polárních oblastí Slunce.

V nejbližší době se nedozvíme, jsou-li na Marsu atmosférické výboje způsobené nabíjením poletujícího prachu, ani jestli se mohou elektromagnetické vlny na slyšitelných kmitočtech šířit z kosmického okolí rudé planety až na její povrch. To jsou hlavní cíle českého vědeckého přístroje, který měl na jaře 2023 na Marsu přistát. Rada Evropské kosmické agentury 17. března 2022 pozastavila projekt meziplanetární sondy ExoMars 2022, jíž je český přístroj součástí. Je to reakce na důsledky ruské agrese vůči Ukrajině. Ruská vesmírná agentura měla totiž zajistit vypuštění sondy v září letošního roku i její přistávací platformu.

Velké nejistotě nyní čelí společná mise ESA a Roskosmosu ExoMars 2022. S ohledem na plánovaný start v září tohoto roku by už měly týden co týden probíhat přípravy na start. To ale nyní není možné.

Po společném jednání Evropské kosmické agentury a Roskosmosu vydala ESA oficiální vyjádření. Doba není snadná.

Náš výzkumný program Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo jednoznačně stojí za vyhlášením Akademie věd ČR k událostem na Ukrajině, s jehož textem se plně ztotožňujeme a vyjadřujeme podporu ukrajinským vědcům:

https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Akademie-ved-CR-vyjadruje-podporu-Ukrajine-jejim-vedcum-nabidne-staze/

Sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer), na které se podílejí také Ústav fyziky atmosféry AV ČR a Astronomický ústav AV ČR, je téměř dokončena. Chybějí ještě některé testy a je třeba vyřešit problémy na dvou vědeckých přístrojích. Startovní okno pro vypuštění pomocí nosné rakety Ariane 5 ECA+ se otevírá od 5. do 25. dubna 2023. Záložní pak od poloviny srpna do začátku září 2023. Pokud by se start nestihl, muselo by se čekat na další vhodnou příležitost v roce 2024 a také použít jinou nosnou raketu – konkrétně Ariane 64. Podle aktuálního plánu by sonda JUICE měla dorazit k Jupiteru 21. července 2031.

Obrazem začínáme na ondřejovské hvězdárně Astronomického ústavu AV ČR, ale brzy se přesuneme na Evropskou jižní observatoř, k dalekohledům VLT na hoře Paranal, do nejsušší pouště světa - pouště Atacama v Chile. Česká republika je členským státem ESO od roku 2007, a tak nahlédneme také do pracoven a počítačů vědců z Astronomického ústavu AV ČR, kteří se věnují výzkumu centra naší galaxie Mléčné dráhy. Takže řeč bude i supermasivní černé díře.

A jak k výzkumu pomáhají izolační studie? Co se z pohledu psychologie děje s lidským tělem ve stavu beztíže? Co je to fenomén třetí čtvrtiny? Rozhovor s Ivou Poláčkovou Šolcovou z Psychologického ústavu Akademie věd České republiky - https://www.youtube.com/watch?v=z6YsCqK5qr0.

v 90 minutách České televize. Dalekohled sice už mezitím dorazil na svoji pozici bodu L2 ve Sluneční soustavě, ale co plánuje pozorovat, k čemu to celé bude, co astrofyzikům umožní, tak o tom mluví mj. Dr. Jiří Svoboda z Astronomického ústavu AV ČR a koordinátor výzkumného programu Vesmír pro lidstvo.

Máme tu něco pro děti. Co je zabaví, procvičí si přesnost a zároveň se něco dozvědí.

Jak s tím pomůže dalekohled na Evropské jižní observatoři La Silla v Chile, který teď čeští vědci modernizují? A jak se k němu vlastně dostali? V prvním díle Czech Space News v roce 2022 odpovídá Petr Kabáth z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.

O plánech na letošní rok dr. Martin Ferus z  Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR  říká: "Vypracovali jsme již velmi komplexní návrh architektury mise, v roce 2022 nás čekají zásadní rozhodnutí z hlediska přesného návrhu jednotlivých přístrojů, výstavby vnitřní struktury satelitu a výběrů dodavatelů komponent."

Co jsou exoplanety za objekty? Jak vypadají a jaké jsou jejich vlastnosti? Kde je nejbližší exoplaneta a kam až k jejich detekci prozatím dohlédneme? Extrasolární planetární systémy jsou velmi rozdílné od našich znalostí ze Sluneční soustavy. Objevujeme u nich i atmosféry, např. u WASP 76b zjistili čeští astronomové, že v její atmosféře je sodík. Exoplaneta GJ 1214b má v atmosféře vodu – je voda ve vesmíru běžná? Exoplanety jsou jiné světy, které současným výzkumem obrovským tempem obohacují naše poznání.

Profesor Petr Heinzel, emeritní ředitel Astronomického ústavu AV ČR, se desítky let věnuje Slunci. Podílel se také na přípravě sondy Solar Orbiter, která nyní letí k naší nejbližší hvězdě. Poprvé v historii budeme moci pozorovat sluneční póly. Rozhovor vyšel v magazínu Víkend (text Jiří Kratochvíl / foto Tomáš Krist).

Máme radost, že Pevnost poznání z Olomouce poskytla do naší soutěže vstupenky pro volný vstup. V každé kategorii tak mohou mít děti na prvních třech místech jako ceny vstupenky i tam. Takže děti z Moravy se nemusí vláčet až do pražského planetária, ale výherci budou moci využít vstup do science centra v Olomouci.

Tento rok byl pro program Vesmír pro lidstvo úspěšný. Vznikly nové projekty, náš program získal kladné hodnocení a byl prodloužen o další dva roky. Stále rozšiřujeme aktivity pro širokou veřejnost a školy, mise opět úspěšně startují (jako teď nedávno rentgenová polarimetrická mise IXPE).

Líbilo by se vám, kdyby práce vašich dětí zdobily foyer Planetária Praha? Podobně jako ty z roku 2021? Pak s nimi zkuste vytvořit soutěžní dílo v rámci Vánoční Astro Soutěže - více https://www.vesmirprolidstvo.cz/soutez/.

Pořádá Vesmír pro lidstvo (výzkumný program Akademie věd ČR) a Planetum (Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy), a to pro šikovné děti, mladé talenty a všechny zvídavce, které baví vesmír a užijí si svoji tvorbu spojenou s vesmírnou tématikou. Na nejlepší v jednotlivých kategoriích čekají exkluzivní ceny. Vyhrajte celodenní zážitek v Planetáriu Praha, rodinnou vstupenku, jedinečný kosmický nanošátek či další věcné ceny. Oceněná díla budou zároveň vystavena ve foyer pražského planetária.

Ve čtvrtek 9. prosince se na raketě Falcon9 vydá na oběžnou dráhu jedna z nejpokročilejších rentgenových observatoří, která bude zkoumat především neutronové hvězdy a černé díry ve vzdálených končinách vesmíru. Astronomický ústav AV ČR ve spolupráci s Planetum a Czech Space News vám od 6:50 SEČ přinesou živě komentovaný start, který budete moci sledovat na Facebooku Astronomického ústavu AV ČR nebo na Youtube kanále Czech Space News.

Není pojmenování “černé díry” příliš zavádějící? Jak vlastně černé díry vznikají? A jak bude vypadat mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna) Evropské kosmické agentury ESA, na které se podílejí i čeští vědci? Na to v novém díle Czech Space News odpovídá astrofyzik a koordinátor Výzkumného programu Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo Dr. Jiří Svoboda z Astronomického ústavu AV ČR.

Tak tu s vámi ještě nějaký čas zůstaneme... Akademická rada AV ČR schválila prodloužení výzkumného programu Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo o dva roky, tedy do 31. 12. 2023.

V pátek předjela před budovu pražského pracoviště Astronomického ústavu AV ČR limuzína s vlajkou Lotyšské republiky, ze které vystoupila paní velvyslankyně Gunta Pastore.

Kromě fotografií přednášejících se můžete podívat také na záznamy přednášek na http://konference.vesmirprolidstvo.cz/.

Evropská kosmická sonda Solar Orbiter má za sebou nejriskantnější část mise. V sobotu 27. listopadu se přiblížila k Zemi. Přitom se během průletu musela vyhnout vesmírnému odpadu, který Zemi obklopuje. Po samotném průletu už začala její hlavní vědecká mise zaměřená na výzkum Slunce a jeho vlivu na kosmické počasí. K Zemi se sonda už nikdy nevrátí.

V pondělí 15. listopadu 2021 na slavnostním ceremoniálu ve vile Lanna v Praze udělí předsedkyně Akademie věd profesorka Eva Zažímalová Cenu AV ČR za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, kterých bylo dosaženo při řešení výzkumných úkolů podporovaných AV ČR. Akademie věd ocenila tři výzkumy. Jedním z nich je podíl na přípravě sondy Solar Orbiter.

Česká účast v kosmických projektech zažívá v poslední době velký rozkvět. Naše know-how, šikovnost a nápaditost nechybí ani u těch vůbec nejvýznamnějších kosmických projektů ESA. První velkou misí ESA, která nás v nejbližší budoucnosti čeká, je mise JUICE, která bude zkoumat Jupiterovy měsíce a mimo jiné i to, jestli se pod jejich ledovými krustami nachází oceány slané vody. Další projektem je velká rentgenová observatoř ATHENA, která bude mít na své palubě nejkomplexnější a nejdražší vědecký přístroj, který kdy Evropa vyslala do vesmíru. A do třetice nebudou vědci a odborníci z České republiky chybět u mise LISA - první gravitační observatoře ve vesmíru, která spatří srážku dvou superhmotných černých děr.

Výzkumný program Vesmír pro lidstvo se zapojuje do Czech Space Week. A tohle rozhodně bude stát za to. Vybraní řečníci vyprávějí poutavě a s velkým objemem informací. Kdo si najde čas na stream, nebude litovat. Ale všichni pak všechno najdou v archívu.

Jiný pohled na planety nabízí výstava Dotkni se (exo)planet. Návštěvníci mohou zblízka prozkoumat povrch, minerály a horniny vzdálených světů, modely planet a exoplanet, kosmické sondy a vzácné meteority, které přinášejí důkazy o tom, jak to všechno začalo – kde se vzal náš svět. Výstavu pořádá Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR v rámci festivalu Týden Akademie věd ČR. Výstava potrvá do konce listopadu. A jak to tam vypadá? Podívejte se na rozhovor s jedním z jejích tvůrců Dr. Martinem Ferusem: https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1096902795-studio-6/221411010101026/obsah/871601-za-planetami-mimo-slunecni-soustavu/

Zveme vás 2. listopadu 2021 od 18.00 do Kino 35, Štěpánská 35, Praha 1 na promítání dokumentu s následnou diskuzí. Film ve francouzštině s českými titulky (délka 1:30) je z produkce francouzské vesmírné agentury CNES. Po projekci bude následovat debata režiséra Virgila Novariny s astrofyzikem Jiřím Svobodou z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky (ve francouzském a českém jazyce se simultánním překladem).

Kosmické projekty patří mezi významné aktivity na Akademii věd České republiky (AV ČR). Pomocí kosmických misí se čeští vědci podílejí na výzkumu Země, Slunce a Sluneční soustavy, zkoumají exoplanety okolo blízkých hvězd i černé díry a galaxie v dalekém vesmíru. Ústavy AV ČR jsou zapojeny do významných současných a plánovaných misí Evropské kosmické agentury. Vybrané výsledky shrne konference Kosmické projekty na AV ČR, kterou v rámci Czech Space Week pořádá Rada pro kosmické aktivity AV ČR a výzkumný program Strategie AV 21 Vesmír pro lidstvo.

V rámci letošního Czech Space Week si zapište do kalendáře - 12. listopadu 2021 (pátek), Vila Lanna, Praha.

Každoročně představujeme náš výzkumný program ve výroční zprávě. Podívejte se v právě vydané výroční zprávě za letošní rok, co je za námi a co plánujeme do dalších dvou let.

Česká astronomická společnost sdružující 29 kolektivních členů přijala 18. září 2021 na svém 21. sjezdu v pražském planetáriu tuto rezoluci:

Jak funguje magnetické pole Země? Kam sahá? A jak působí magnetická síla? Na tyto otázky odpoví nový komiks Když se Země rozzáří. Jako vzdělávací pomůcku v méně tradiční formě jej připravili nejen pro žáky, studenty a učitele vědci Geofyzikálního ústavu AV ČR Matěj Machek a Petr Brož. Komiks je zdarma ke stažení na webu, jeho součástí je i desková hra Lovci magnetosfér - https://www.ig.cas.cz/komiks/.

Děkujeme za obří návštěvnost. Ve stánku Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo a Evropské jižní observatoře, na kterých se podílely Astronomický ústav, Ústav fyziky atmosféry a Ústav jaderné fyziky Akademie věd po celý den probíhalo pozorování slunečních skvrn ve fotosféře a také protuberancí v chromosféře Slunce, skládal se malý dalekohled, puzzle Evropské jižní observatoře dalekohledu, ukazovali jsme model sondy Solar Orbiter, která si to právě míří ke Slunci, měřili jsme detektorem SPACEDOS určeným k detekci částic kosmického záření a odhadu obdržené radiační dávky na palubách satelitů.

Spokojené a rozzářené dětské oči jsou tou nejlepší odměnou. A takové jsme v sobotu 4. září 2021 zažili. Slavnostní setkání výherců a účastníků Vánoční astro soutěže se povedlo. Všem děkujeme, že vážili cestu do Prahy a spolu s námi si odpoledne užili.

Vážení účastníci a výherci Vánoční astro soutěže,
věříme, že do plna užíváte prázdnin a jste plni zážitků, které budete již v září opět sdílet se svými spolužáky. Na 4. září jsme vám však slíbili ještě jednu příjemnou vesmírnou aktivitu. Za vaši skvělou práci v rámci Vánoční astro soutěže si vás a vaše rodiče tímto dovolujeme pozvat na společné setkání všech autorů vybraných vesmírných děl do pražského planetária.

Když byl na Marsu detekován biogenní plyn metan, rozhořela se mezi vědci vzrušená diskuze o tom, co by tento fakt mohl znamenat. Protože metan je znám ze Země jako produkt živočišného původu, pátralo se po jeho možném zdroji. Uvažovalo se o něm jako o případném produktu sopečné činnosti, ale ve skrytu duše vědci doufali, že by marsovský metan mohl signalizovat i život, byť zřejmě na mikroskopické úrovni.

Zveme vás na další ročník Festivalu vědy, který se bude konat ve středu 8. září 2021 od 8:30 do 18:30 na Vítězném náměstí v Praze - Dejvicích (před ČVUT). Tradičně se festivalu účastní i výzkumný program Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo.

Evropská sonda Solar Orbiter️ provedla v minulém týdnu svůj druhý průlet okolo planety Venuše. Tímto manévrem došlo k další korekci její dráhy okolo Slunce. Během tohoto relativně vzdáleného průletu byla sonda nejblíže k Venuši ve vzdálenosti téměř 8000 km od jejího povrchu. Přístroj RPW/TDS, vyvinutý na Oddělení kosmické fyziky Akademie věd České republiky, byl aktivní a měřil. Na vizualizaci je vidět dráha sondy (dole) a záznam měření vlnového přístroje TDS (nahoře).

Sonda Solar Orbiter, která nese 4 z 10 přístrojů s českou účastí, natočila minulý týden při blízkém průletu planetu Venuši. Toto krátké video je z kamery SoloHI (Heliospheric Imager) před nejbližším přiblížením k Venuši, ke kterému došlo v pondělí 9. srpna. Na videu je vidět, jak se sonda přibližuje k planetě Venuši, která je z jedné strany osvícena Sluncem. Tento rok čeká Solar Orbiter ještě jeden průlet, 26. listopadu se přiblíží k Zemi na vzdálenost 440 km!

„Spektrální analýza meteorů pomocí satelitů byl náš sen, neboť pozemní pozorování je značně limitováno atmosférou Země. Projekt Slavia odhaluje její obrovský aplikační potenciál. Výsledky spektroskopie navíc významně zpřesníme stanovením parametrů meteorického plazmatu pomocí radiových vln. Hmotnostní spektrometr poslouží k detekci prvků a dalších složek meziplanetárního prachu s dosud bezprecedentní přesností. Satelit Slavia bude skutečným high-tech zařízením, které dosud nikdy do vesmíru nikdo neposlal,“ uvedl pro ČT24 Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

Neformální povídání začínajícího seriálu "Věda před spaním", kde si povídají vědci, tentokrát o teraformaci Marsu.

ESA - European Space Agency, její kamarád Paxi a Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR svolávají všechny děti, které mají rády vesmír, aby pomohly dát nové misi k planetě Jupiter pořádný grafický styl. V rámci soutěže Juice Up Your Rocket! mohou všechny děti do 12 let věku vytvořit ilustraci, která bude následně zdobit špici nosné rakety Ariane.

10. února 2020 se ke Slunci vydala evropská sonda Solar Orbiter. Jde o pozorovací kombajn s desítkou přístrojů, na nichž se velkou měrou podíleli i čeští odborníci. Jedním z přístrojů s výraznou českou účastí je Metis, koronograf sloužící k pozorování vnější vrstvy sluneční atmosféry. Autoři pod vedením profesora Petra Heinzela z Astronomického ústavu AV ČR ve své práci https://iopscience.iop.org/article/10.3847/1538-4357/aba437 řeší, zda a za jakých podmínek bude možné využít měření z Metisu pro určení magnetického pole v eruptivních protuberancích a výronech hmoty do koróny. 

Přibližně jednou za půl roku se schází Rada výzkumného programu Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo, aby zhodnotila dosavadní výsledky a probrala plán na další období. Tak se stalo i 27. dubna 2021. Jsme rádi, že můžeme konstatovat, že vše probíhá jak má (až na námi nezaviněnou ztrátu družice Taranis, ale právě čerstvá zpráva profesora Ondřeje Santolíka vypadá nadějně, družice Taranis bude postavena znovu). A jaká témata a mise náš výzkumný program řeší? Na to se podívejte do obrázku níže.

V podcastu A / Věda na dosah Akademie věd zpovídá Petra Brože z Geofyzikálního ústavu AV ČR a ptá se ho, kdy se podle něj lidstvo podívá na Mars, nakolik jsou reálné smělé vize Elona Muska a v čem vidí krásu marsovských vulkánů. Vydáte se po stopách sondy Perseverance, která úspěšně na rudé planetě přistála 18. února 2021 a nechybí ani zmínka o někdy až neskutečných nápadech Petra Brože, jak netradičně popularizovat vědu. Geofyzikální ústav AV ČR i sám Dr. Petr Brož jsou součástí našeho programu Vesmír pro lidstvo.

LISA je dalším velkým krokem v době gravitační astronomie, která má pracovat ve 30. letech 21. století. Bude schopna pozorovat zejména gravitační vlny plynoucí ze sloučení supermasivních černých děr, která se odehrávají ve středech spojujících se galaxií. Zachytíme také hvězdné kompaktní objekty (černé díry nebo neutronové hvězdy), jak obíhají okolo superhmotných černých děr (tzv. Extreme mass ratio inspirals) a další fáze splynutí černých děr hvězdných hmotností. Vědci z českých výzkumných ústavů již vytvořili „Prague Relativity Group“ (czechLISA.cz), aby se připojili ke konsorciu LISA, které řeší vědecké výzvy této mise. Zároveň výzkumné ústavy Akademie věd ČR připravují půdu pro český hardwarový příspěvek k této misi.

Pandemie zasáhla i do startu sondy JUICE (JUpiter ICy moon Explorer). Náročná příprava tohoto největšího současného vědeckého projektu Evropské kosmické agentury se zpozdila téměř o tři měsíce a už nyní je jasné, že sonda nebude připravena pro původní start v červnu příštího roku, ze kterého by po gravitačních manévrech u Země, Venuše a Marsu bylo možné sondu k Jupiteru dopravit v roce 2030.

Mise Evropské vesmírné agentury PLATO, jejímž úkolem bude objevování a výzkum planet podobných Zemi mimo naši Sluneční soustavu, tzv. exoplanet, se posouvá do další vývojové fáze. Brněnské firmě SAB Aerospace se podařilo splnit požadované vibrační testy pro transportní kontejnery, které před cestou do vesmíru ochrání extrémně citlivé kamery. V těchto dnech navíc firma odesílá jeden z transportních kontejnerů do Florencie, kde bude doplněn o kameru a za účelem testování přepraven do Belgie.

Černé díry patří k nejzáhadnějším objektům ve vesmíru. Mají tak silnou gravitaci, že z nich neunikne žádný objekt, a to dokonce ani světlo.

Byl objeven ve vzdálenosti 13 miliard světelných let. Za objevem stojí Very Large Telescope na hvězdárně Paranal v chilské poušti Atacama (Evropská jižní observatoř).

V letošním vydání Československého časopisu pro fyziku 1/2021 vyšlo pěkné shrnutí našeho výzkumného programu Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo. Přečtené to máte za chvilku ... a časopis rozhodně doporučujeme.

První letošní vydání Československého časopisu pro fyziku má rekordních 93 stran (vřele doporučujeme) a je věnováno mimo jiné i udělení Nobelových cen za fyziku roku 2020, jež získali vědci, kteří se zasadili o prokázání existence černých děr.

Na dalším díle populárního seriálu Akademie věd Nezkreslená věda, tentokrát o černých dírách, se podíleli vědci z Astronomického ústavu AV ČR. A nezapomněli ani na nejnovější aktuality.

zatweetovala pár minut po dosednutí Perseverance. A poslala první snímky Marsu z místa přistání.

Mise Evropské kosmické agentury Mars Express a ExoMars Trace Gas Orbiter poskytly snímky kráteru Jezero a okolního regionu pro podporu přistání roveru NASA Perseverance 18. února 2021.

Sonda Evropské kosmické agentury (ESA) Solar Orbiter, na jejíž přípravě se významně podíleli čeští vědci a technici, startovala 10. února 2020. Nyní je na své zhruba dvouleté cestě v pozici od Země za Sluncem (na obrázku). Cesta ke Slunci není vůbec přímočará ani jednoduchá, v tomto roce se chystají ještě průlety kolem Venuše a Země a teprve poté přijde závěrečná fáze na finální oběžnou dráhu kolem naší mateřské hvězdy.

Body jsou sečteny a výherci jsou porotě známi.

Zatímco sonda Solar Orbiter s významnou českou stopou letí ke Slunci už téměř rok, další na svůj start čekají - ExoMars, Proba-3 a JUICE mají start naplánován na rok 2022, ATHENA na rok 2031. Jsme rádi a jsme hrdí, že se na takových projektech můžeme podílet.

Třetí čtvrtina je tou nejhůře snesitelnou fází čehokoliv,  ať už se jedná o sportovní utkání, zkouškové období, trhání zubu, pobyt na ISS nebo dlouhodobou izolaci a omezení v náročných podmínkách v časech pandemie covidu-19. Více o tom Iva Poláčková Šolcová z Psychologického ústavu AV ČR.

Do programu Vesmír pro lidstvo vstoupil také Psychologický ústav Akademie věd ČR. Iva Poláčková Šolcová v prosinci přispěla svou přednáškou na mezinárodní konferenci “The problem of stress caused by prolonged physical and social isolation. The SIRIUS project: The results and prospects of the isolation stress major research areas”.

Pořádá Vesmír pro lidstvo (výzkumný program Akademie věd ČR) a Planetum (Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy), a to pro šikovné děti, mladé talenty a všechny zvídavce, které baví vesmír a užijí si svoji tvorbu spojenou s vesmírnou tématikou. Na nejlepší v jednotlivých kategoriích čekají exkluzivní ceny. Vyhrajte celodenní zážitek v Planetáriu Praha, rodinnou vstupenku, jedinečný kosmický nanošátek či další věcné ceny.

Podívejte se na reportáž České televize v pořadu Věda24. Ohlédnutí za zničenou sondou TARANIS, vystupuje mimo jiné také profesor Ondřej Santolík z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

Vysvětlení, co se stalo při startu rakety Vega, která měla vynést na oběžnou dráhu družici TARANIS, popisuje Michal Václavík z České kosmické kanceláře na stránkách Technetu.

Bohužel kosmický výzkum přináší i špatné zprávy. Po úspěšném startu nosné rakety VEGA 5, která měla na své palubě vynést francouzskou družici TARANIS, došlo k selhání posledního stupně rakety AVUM. Poslední stupeň nedosáhl požadované výšky.

Česká stopa ve vesmíru v pořadu České televize Hyde Park Civilizace.

Výzkum skřítků, obřích výtrysků, světelných kruhů i záření gama nad bouřkovými oblastmi na Zemi – takový je úkol družice TARANIS. Start je naplánován na noc ze 16. na 17. listopadu z kosmodromu Kourou ve francouzské Guyaně. Po patnácti letech příprav tak konečně bude možné nahlédnout do skryté tváře bouří z oběžné dráhy Země. Na palubě sondy jsou i dva české přístroje a stovka vzkazů pro skřítky.

Mise Solar Orbiter studuje Slunce - a na její palubě jsou i české přístroje. Které další mise nesou a nebo ponesou "českou stopu"? Co se nám ve vesmírném výzkumu daří a kam se můžeme posunout?

Záznam diskuze s vědci Astronomického ústavu AV ČR najdete buďto na facebooku Astronomického ústavu AV ČR nebo na YouTube kanálu Astronomického ústavu AV ČR.

Czech Space Week v online prostoru! A za velké účasti našeho programu Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo. Festival věnovaný kosmickým technologiím, kosmickému vzdělání i byznysu proběhne 6.–14. listopadu 2020 - bude to týden plný přednášek, panelových diskuzí a živých vysílání, pro dospělé i pro děti. Podívejte se na program.

Záznam najdete na facebooku Astronomického ústavu AV ČR nebo na YouTube kanálu Astronomického ústavu AV ČR - https://www.youtube.com/watch?v=l8x643g8NEI&feature=youtu.be.

Kdy: 8. 11. 2020 od 18 hodin
Co: diskuze s vědci na téma černých děr
Kde: živé vysílání na facebooku Astronomického ústavu AV ČR

Čerstvý držitel prémie Lumina quaeruntur udělované Akademií věd Georgios Loukes-Gerakopoulos o svém výzkumu říká “Je to krásný pocit, když bádáním překračujete svou hloupost a začnete vnímat to, co se vám skrývalo před očima. Ten pocit je unikátní. Zvlášť když se tento proces uskuteční při kolektivní spolupráci”.

Máme radost, že došlo k oficiálnímu zapojení české vědy a průmyslu - ve spolupráci několika ústavů Akademie věd a českých firem - do instrumentálního vývoje mise LISA.

Náš výzkumný program Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo zhodnotil svojí činnost do září 2020 ve Výroční zprávě, kterou zde zveřejňujeme.

Letošní den otevřených dveří ESA v ESTEC v Holandsku neproběhne klasicky, ale online.

Dne 9. 9. 2020 přesně v 19 hodin 19 minut byl na Svákovské hvězdárně startem rakety symbolicky zahájen provoz astronomického přístroje s parabolickou odraznou plochou o průměru tři metry.

Ministerstvo dopravy ČR ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) připravuje program ambiciózní mise pro Českou republiku. Výzva bude vydána přes ESA EMITS ve formě Invitation To Tender (ITT).

Mezinárodní tým astronomů oznámil objev vzácné molekuly – fosfanu – v oblacích planety Venuše. Na Zemi tento plyn vzniká ve větším množství pouze průmyslově nebo činností mikroorganismů žijících v prostředí bez kyslíku.

Ve Spojených státech zaznamenali vzácný jev nadoblačného blesku, konkrétně tzv. medúzovitého rudého skřítka. Jasný snímek nebeského úkazu, který trvá pouhý zlomek sekundy, pořídila McDonald Observatory v americkém Texasu. Pro Novinky.cz se k výzkumu těchto vzácných jevů vyjadřuje i profesor Ondřej Santolík z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR - https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/vzacny-ukaz-na-americke-obloze-se-mihli-rudi-skritci-40333692.

Tenhle poetický název ve skutečnosti možná znamená zásadní objev sluneční fyziky, totiž odpověď na záhadu, proč je sluneční korona teplejší než nižší vrstvy sluneční atmosféry.

Evropská sonda Solar Orbiter s významnou českou účastí (Češi se podíleli na 4 z 10 vědeckých přístrojů sondy) zaslala první vědecké údaje včetně snímků Slunce pořízených z nejbližší vzdálenosti od Slunce, jaké kdy nějaká sonda pořídila.

Sonda ESA/NASA Solar Orbiter s významnou českou účastí zaslala první vědecké údaje včetně snímků Slunce pořízených z nejbližší vzdálenosti od Slunce, jaké kdy nějaká sonda pořídila.

O planetární ochraně a jak se bude zkoumat Mars, o tom vypráví Dr. Ivana Kolmašová z Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

Ústav fyziky atmosféry AV ČR, konkrétně jeho Oddělení kosmické fyziky se podílí na řadě misí v rámci výzkumného programu Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo.

Představení evropské mise Solar Orbiter a účasti Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR na jejím přístrojovém vybavení.

Na výstavě Cosmos Discovery přibyl koutek našeho výzkumného programu Vesmír pro lidstvo. Minout ho nemůžete, je na samém konci hned vedle východu z výstavy.

12 témat, 11 ústavů Akademie věd ČR, na 20 spolupracujících institucí na mezinárodní i národní úrovni. Velmi stručně představujeme výzkumný program Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo. 

VESMÍR PRO LIDSTVO - výzkumný program Strategie AV21. Od Slunce přes Sluneční soustavu až do hlubin vesmíru. Od podílu na vývoji a výrobě vědeckých přístrojů na palubách sond a družic až po vzdělávání dětí a mládeže.

Nová studie zveřejněná ve vědeckém časopise Astrophysical Journal použila jiný přístup k výpočtu než tzv. Drakeova rovnice z 60. let minulého století.

Stáhněte si vzdělávací pomůcku, komiks o vzniku seismických vln při zemětřesení a o jejich důležitosti pro poznávání stavby naší Země.

Ode dneška se můžete na výstavě Cosmos Discovery na pražském výstavišti v Holešovicích - https://www.cosmosdiscovery.cz/ - podívat v jejím závěru i na malou ochutnávku současného českého podílu na kosmických misích Evropské kosmické agentury.

Novým tématem výzkumného programu Vesmír pro lidstvo se stal "Gravitační vesmír" zahrnující zjednodušeně řečeno gravitační vlny a velmi hmotné objekty ve vesmíru, samozřejmě tedy i černé díry.

Sluneční přístroje ve Slunečním oddělení několik posledních týdnů pozorují v kampani pro přístroj STIX, který je umístěn na sondě Solar Orbiter.

Přístroj X-IFU na palubě kosmické mise Evropské kosmické agentury Athena bude detekovat rentgenové záření. Aby pochytal doslova každý rentgenový foton, bude muset  pracovat při teplotě blízké absolutní nule - mínus 273,1 stupně Celsia. Podívejte se v krátkém videu dovnitř přístroje a na řetězec událostí, které povedou k tomu, že na Zemi obdržíme data o vesmíru. Video je i s českými titulky.

Jak „zní“ vesmír? A jak vypadá spektrogram pískání nebo hry na trubku? Ze sklepa svého domova odpovídá profesor Ondřej Santolík z Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

Meziplanetární sonda Solar Orbiter, která má na palubě také elektroniku z Matematicko-fyzikální fakulty UK, poslala na Zemi první měření slunečního větru s unikátním časovým rozlišením pořízené přístrojem SWA-PAS.