Aktuality

23. dubna jsme se zařadili k těm, kteří školám nabídli program v rámci Dne Země. Jupiter je sice od Země docela daleko, přesto Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry do programu zařadilo Stezku okolo planety Jupiter. Byla tak možnost interaktivním způsobem představit misi Evropské kosmické agentury JUICE mířící k Jupiteru a především pak k jeho měsíci Ganymedes.

V pořadu Českého rozhlasu Experiment si můžete poslechnout rozhovor s profesorem Ondřejem Santolíkem z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR, který popsal, jak se daří sondě JUICE na její cestě, zatím záměrně pomalé a zdánlivě váhavé, k největší planetě Sluneční soustavy - Jupiteru.

Záběry z vypouštění stratosférického balónu v dokumentárním filmu „Robinson atomového věku“ věnovaného jadernému fyzikovi, spisovateli a cestovateli Františku Běhounkovi, na jehož natáčení se významně podíleli pracovníci z Oddělení dozimetrie záření ÚJF.

V rámci studia vlivu mikrogravitace na vývoj kura domácího již proběhly první tři experimenty na klinostatu v laboratoři doc. Ondřeje Vladana na katedře botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Tři ústavy Akademie věd - Geofyzikální ústav, Ústav fyziky atmosféry a Astronomický ústav připravily program napříč svými obory. Stavte se za námi do pražského areálu Akademie věd na Spořilově (Boční II 1401, Praha 4) 23. dubna od 9 do 12 hodin. Akce je zdarma. Školy prosíme o potvrzení účasti (voracova@ig.cas.cz).

Černé díry představují příležitost, jak zkoumat fyziku v extrémně silném gravitačním poli. Hmota nabalující se na černé díry se před svým dopadem zahřívá na velmi vysoké teploty a vyzařuje intenzivní rentgenové záření. Kosmické sondy schopné zaznamenat takové záření objevily vloni v srpnu nový objekt s názvem Swift J1727.8-1613. Jen několik málo dnů od objevu se tento objekt zjasnil natolik, že se stal nejjasnějším pozorovaným zdrojem rentgenového záření a potvrdilo se, že se jedná o černou díru pohlcující hmotu z blízké hvězdy.

V tomto roce nás čeká start dvou družic, které budou společně vyneseny na oběžnou dráhu, aby vůči sobě udržovaly formaci s přesností na pár milimetrů a vytvořily tak umělé zatmění Slunce. Jedna ze dvou sond bude sloužit jako stínidlo, které vrhne stín na druhou družici (a vytvoří tak speciální dalekohled).

You are cordially invited to our regular czechLISA meeting, which will take place on the 11th of March, 2024 at the:

Adéla Kochanovská large lecture hall (SOLID21) Institute of Physics of the Czech Academy of Sciences Pod vodárenskou věží 2531/3, Praha 8, Czech Republic

Evropská kosmická agentura (ESA) vypustí k Venuši sondu EnVision, která bude pomocí optických, spektrálních a radarových přístrojů mapovat povrch a atmosféru druhé planety Sluneční soustavy. Nově se do přípravy této sondy zapojují čeští vědci z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Geofyzikálního ústavu AV ČR a České geologické služby.

Program Vesmír pro lidstvo výrazným způsobem propojuje ústavy zaměřené na základní kosmický výzkum s technicky zaměřenými ústavy, které tak mohou participovat na technologicky prvotřídních vesmírných projektech. Při řešení kosmických projektů je typicky potřeba multidisciplinární expertíza, což vede k přirozené spolupráci mezi ústavy AV ČR. Pro pochopení této poněkud formální věty uvádíme pár příkladů.

Náš program pokračuje dál s původním názvem, ale s rozšířenou strukturou především o nová témata. Takto budeme pracovat až do roku 2028.
A vy můžete být u toho, například prostřednictvím tohoto webu nebo odběrem našeho Newsletteru - https://www.vesmirprolidstvo.cz/cs/odber-novinek/.

Jsou to obrovské katastrofické události, výsledné gravitační vlny v časoprostoru jsou ale nesmírně jemné... Proto všichni tak vzhlížíme k budoucí misi Evropské kosmické agentury LISA. Že se čeští vědci budou podílet na stavbě této nejdražší evropské kosmické sondy, jsme tu už psali.

Teď se můžete podívat na výbornou reportáž České televize v pořadu Věda24: https://www.ceskatelevize.cz/porady/11633975240-veda-24/224411058340005/cast/1025586/

Minimálně jeden let českého astronauta na Mezinárodní vesmírné stanici, plně funkční Česká vesmírná agentura a schopnosti evropského tahouna v oblasti kosmických aktivit. Tím vším se má Česká republika chlubit už v roce 2030. V panelové diskuzi v rámci konference Příští zastávka: Vesmír, která proběhla 1. 12. 2023 v pražském planetáriu, diskutovali: Aleš Svoboda – ESA reserve astronaut a stíhací pilot Armády České republiky, Václav Kobera – vedoucí delegace ČR do ESA, ředitel na Ministerstvu dopravy, Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR, viceprezident České astronomické společnosti a Richard Pavlica – prezident České vesmírné aliance a ředitel 5M. Moderoval Daniel Stach.

V pražském kampusu Akademie věd na Spořilově proběhlo 29. ledna 2024 setkání všech dosavadních, ale vzhledem k výraznému rozšíření našich výzkumných témat také všech nových řešitelů.

Venuši se někdy přezdívá pekelné dvojče Země. Její atmosféru tvoří zejména oxid uhličitý a průměrná teplota přesahuje 460 stupňů Celsia. Přitom kdysi dávno na Venuši zřejmě byly oceány plné vody. Co se stalo? Proč je Venuše peklem? Byl na ní někdy život, nebo tam dokonce stále je? Napovědět může sonda EnVision, kterou v roce 2031 plánuje vypustit ESA - European Space Agency.

Evropská kosmická agentura schválila tzv. adopci mise LISA (Laser Interferometer Space Antenna) s rozpočtem 1,75 miliard euro. Adopce mise je významným milníkem při přípravě kosmických projektů, kdy Evropská kosmická agentura převádí projekt z fáze posuzování k vlastní realizaci koncepcí a technologií.

Zveme vás na mimořádnou tiskovou konferenci, která proběhne na závěr setkání řešitelského týmu programu Strategie AV21 – Vesmír pro lidstvo. V pondělí 29. ledna ve 14:00 v přednáškovém sále Geofyzikálního ústavu AV ČR, Boční II 1401, Praha 4, Spořilov.

K dispozici bude i připojení online https://us02web.zoom.us/j/3464248686.

Ministerstvo dopravy České republiky iniciovalo formální Žádost o informace (RFI) s cílem zmapovat zájem české akademické, průmyslové a další veřejnosti o české aktivity, které by mohly být realizovány na Mezinárodní kosmické stanici (ISS) a podobných platformách. 

Dovolujeme si vás pozvat na setkání s profesorkou Carole Mundell, ESA Science Director. Přijďte 17. ledna na 14:30 do budovy Akademie věd na Národní třídě 3, Praha 1. Budeme se na vás těšit.

Přejeme všem, kteří s námi společně žijí ve vesmíru, po všech stránkách úspěšný a příjemný rok 2024.

V září 2023 bylo rozhodnuto - ambiciózními misemi České republiky budou AMBIC a QUVIK. Dvě družice, které svou hmotností dvakrát předčí dosud největší českou družici Magion 5 a každá z nich bude plnit jiné úkoly.

V rámci mezinárodního workshopu o gravitačních vlnách pořádaném v Praze (https://www.vesmirprolidstvo.cz/cs/aktuality/GWCZ-workshop-o-vede-o-gravitacnich-vlnach-v-CR-1.-12.-2023/) proběhnou dvě přednášky pro veřejnost o detektorech gravitačních vln - od 19 hodin na Akademii věd, Národní 3, Praha 1. V angličtině. Všechny srdečně zveme.

Ve čtvrtek 30. 11. 2023 ve 14:14:01 budou v Praze ve spořilovském areálu Akademie věd (adresa Boční II 1401, Praha 4 - Spořilov) slavnostně vysazeny tři ovocné stromy, aby připomínaly úspěšný start této velké vědecké mise. Stromy budou symbolizovat tři velké měsíce (Callisto, Europa a Ganymed), které sonda při své vědecké misi navštíví, aby svoji dlouhou pouť zakončila v roce 2035 řízeným pádem na jeden z nich, Ganymed. Každý ze stromů bude jiný, tak jako jsou rozmanité jednotlivé měsíce, které skrývají pod svým povrchem oceány kapalné vody nebo generují silné magnetické pole. Akce je přístupná veřejnosti.

V kampusu pražského Českého vysokého učení technického bylo 14. listopadu 2023 otevřeno tréninkové a výzkumné centrum pro simulované vesmírné mise. Projekt Little Moon City Prague bude poskytovat zázemí a podmínky pro vědecký, univerzitní i komerční výzkum.

9. listopadu vydala ČR dopis podpory k zapojení do přípravy nové rentgenové družice STROBE-X, navrhované ve Spojených státech amerických ve výzvě americké kosmické agentury NASA pro tzv. Probe-class misi s rozpočtem 1 miliardy USD. Mise STROBE-X (Spectroscopic Time-Resolving Observatory for Broadband Energy X-rays) je optimalizovaná pro studium nejextrémnějších podmínek ve vesmíru.

Výbor ESA pro vědecký program schválil 9. listopadu přepracovanou verzi rentgenové observatoře ATHENA a vyjádřil uznání, že i "nová" ATHENA je stále stěžejní misí vědeckého programu ESA, která posune naše znalosti v téměř všech oblastech moderní astrofyziky.

Účelem tohoto workshopu je, aby se různí odborníci v České republice, kteří by mohli přispět k vědě o gravitačních vlnách, setkali, propojili a diskutovali o příležitostech k posílení českého příspěvku k hlavním mezinárodním astronomickým observatořím gravitačních vln a souvisejícím vědeckým snahám.

Zveme vás na přednášku prof. RNDr. Ondřeje Santolíka, Dr., který ji přednese ve čtvrtek 9. 11. 2023 od 18 hodin v rámci Týdne Akademie věd v budově Akademie věd na Národní 3 v Praze.

Šestý ročník největšího českého vesmírného festivalu se letos koná od 27. 11. do 1. 12. Rozhodně je na co se těšit!

Světelné znečištění bodovalo na Ekofilmu 2023. Cenu prezidenta festivalu Ladislava Mika (bývalý ministr životního prostředí) získal  film o světelném znečištění Cizinci ve tmě. Příběh světlušek - 12 minutový film o tom, jak sameček  nemůže kvůli umělému světlu produkovaném člověkem v noci najít samičku. 

České ambiciózní mise mají svá jména: AMBIC a QUVIK. Rozhodl o tom na Ministerstvu dopravy výbor, který řídí Rámcový projekt k implementaci podpory, kterou Evropská kosmická agentura (ESA) poskytne vesmírným aktivitám z ČR. Právě v rámci tohoto projektu jsou připravovány české samostatné kosmické ambiciózní mise.

V posledním srpnovém týdnu proběhla v Českém Krumlově mezinárodní konference o rentgenové polarizaci záření pocházející z oblasti silných gravitačních polí, tedy z okolí černých děr a neutronových hvězd. Na konferenci se diskutovalo o pozorováních získaných pomocí rentgenové družice IXPE (Imagin X-ray Polarimetry Explorer) za první rok a půl měření, do kterých se významně zapojili i čeští astronomové.

Vědci a technici představili ryze českou kosmickou misi SLAVIA. Ta dokončila přípravnou fázi. Jejím cílem je vynést na oběžnou dráhu Země dva mikrosatelity, které jsou vybavené naprosto převratnými technologiemi pro hledání zdrojů surovin ve vesmíru. Svůj let do vesmíru by měla odstartovat v roce 2027, avšak technologie budou v příštích dekádách využity pro lety k asteroidům, Měsíci, Marsu a dalším tělesům sluneční soustavy.

Spolupráce mezi pracovišti AV ČR v rámci programu Vesmír pro lidstvo položila základy vědecké části konsorcia mikrosatelitu SLAVIA (Space Laboratory for Advanced Variable Instruments and Applications). Projekt nyní dokončil fázi B1, tzv. Studii proveditelnosti, definující komplexně celkové technické řešení a celou misi. Projekt byl podpořen v rámci  Ambiciózních kosmických projektů Ministerstva dopravy ČR pod záštitou Evropské kosmické agentury.

Přípravné fáze všech připravovaných českých tzv. ambiciozních misí končí. Tentokrát vás zveme na tiskovou konferenci připravované mise QUVIK - 29. června od 10 hodin ve Výzkumném zkušebním leteckém ústavu v Praze.

Zveme Vás na tiskovou konferenci 20. června od 10:00, na které vědci a technici představí ryze českou kosmickou misi SLAVIA. Ta právě dokončila přípravnou fázi a za jejím vznikem stojí týmy vědců sdružených v projektu Vesmír pro lidstvo!

Ve spolupráci se značkou džusů TOMA jsme připravili soutěž (nejen pro děti) k misi JUICE Evropské kosmické agentury na Veletrhu vědy 8. až 10. června (www.veletrhvedy.cz). A jak zkratka sondy napovídá... dostali jsme darem pro návštěvníky 5000 ks TOMA pitíček. A chceme vám je rozdat.

Další díl Nezkreslené vědy spatřil světlo světa, tentokrát s názvem GRAVITACE.

Na Ústavu jaderné fyziky AV ČR jsme spustili soutěž pro středoškoláky. Studenti středních škol si vyzkouší navrhnout a sestavit vlastní vědecký experiment, který vyletí v meteorologickém balónu do výšky přibližně 35 km. Pro studenty a studentky to je skvělá příležitost, jak si na vlastní kůži vyzkoušet spoustu nevšedních věcí a získat při tom hromadu zkušeností a znalostí.

Srdečně vás jménem konsorcia projektu LVICE², jeho partnerů a Prime společnosti esc Aerospace s.r.o. zveme na událost, kde budou představeny detaily ambiciózní české mise Lunar VIcinity Complex Environmental Explorer.

Chtěli jste se něco dozvědět o zaměření našeho výzkumného programu a báli jste se zeptat? Tak tady je příležitost. Nebo můžete jenom poslouchat.

Kreativní soutěž s Vesmírem pro lidstvo a ESA Kids maskotem Paxim.

Těšit se můžete na více než 100 expozic veletrhu, které představí odborníky z Akademie věd ČR, vědeckých institucí, firem, vysokých škol, vzdělávacích institucí i science center. A my s naším stánkem budeme u toho. Expozice doplní vědecká představení pro školy, panelové diskuse, přednášky, workshopy, besedy a oblíbené science show. Vstup na všechny expozice i na doprovodné programy je zdarma. Více na www.veletrhvedy.cz.

Sonda JUICE Evropské kosmické agentury (ESA), na které se Astronomický ústav AV ČR také podílí a která před dvěma týdny vyrazila k Jupiteru a jeho ledovým měsícům, má potíže s vysunutím své nejdelší antény. Závadu se snaží odstranit spolu s vědci řídící středisko v německém Darmstadtu. Na vině je nejspíš zaseknutý malý kolíček, uvedla ESA 28. dubna ve svém prohlášení. Anténa RIME (Radar for Icy Moons Exploration, Radar pro průzkum ledových měsíců) bude po vysunutí měřit 16 metrů. Ze snímků z monitorovací kamery je patrné, že se anténa každým dnem vysouvá o něco víc, uvedla ESA. Teď dosahuje asi třetiny zamýšlené délky.

V pátek 14. dubna ve 14:14 středoevropského letního času z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně úspěšně odstartovala meziplanetární sonda JUICE (Jupiter Icy Moon Explorer) na svou dlouhou cestu k planetě Jupiter a jejím ledovým měsícům.

V Olomouci probíhá v posledním dubnovém týdnu Mezinárodní festival populárně vědeckých filmů - https://afo.cz/. A my jsme u toho. Akreditace je zdarma a jedná se o nejvýznamnější akci tohoto typu v ČR. Takže byste neměli chybět. Zde je naše nabídka v rámci festivalu:

Po jednodenním odkladu kvůli počasí sonda JUICE 14. dubna odstartovala. Podívejte se na reportáž České televize ze startu a rozhovory s Radkem Lánem a Ondřejem Santolíkem z Ústavu fyziky atmosféry a také s Jaroslavem Laifrem z Astronomického ústavu AV ČR. Tato pracoviště Akademie věd vtiskla sondě českou účast.

Plánovaný start 13. dubna 2023 byl na poslední chvíli odložen z důvodu vysokého rizika blesků, a to na 14. dubna 14:14 našeho času.

Na čtvrtek 13. dubna ve 14:15 středoevropského letního času (SELČ) je naplánován start obří meziplanetární sondy JUICE (Jupiter Icy Moon Explorer). Sonda se vydá na osm let dlouhou cestu k planetě Jupiter a jejím ledovým měsícům. Na prvním z velkých projektů programu Cosmic vision Evropské vesmírné agentury (ESA) se významně podílí i česká Akademie věd.

Jak se připravit na cestu mimo planetu? Co musí astronauti umět, aby v kosmu mohlo platit: Live long and prosper? Co jsme se naučili v kosmu a hodí se nám na Zemi? Jak věda proměňuje sci-fi na realitu?

Ve čtvrtek 13. dubna v 13:50 se budete moci připojit ke komentovanému přímému přenosu startu sondy JUICE k Jupiteru. Na průzkum planety Jupiter a především jeho tří ledových měsíců se vydává jedna z největších meziplanetárních sond. Evropská kosmická agentura (ESA) ji vyšle na raketě Ariane V z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně a ke svému cíli vzdálenému téměř miliardu kilometrů dorazí po osmiletém putování Sluneční soustavou.

V Planetáriu Praha se v neděli 2. dubna sešli vítězové všech kategorií Vánoční Astro soutěže, aby si nejen převzali ceny, ale také vystavili svá díla, poslechli si dvě přednášky určené dětským uším, podívali se na pořad v Planetáriu, dobře se občerstvili a ...

Na 13. dubna letošního roku je naplánováno vypuštění sondy ESA  - JUICE, na které se významně podílejí i čeští vědci a průmyslové podniky. Sonda JUICE odstartuje z Evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně na raketě Ariane 5

Evropská kosmická agentura (ESA) vyšle PLATO do vesmíru na konci roku 2026, už nyní je ale v pokročilé fázi příprav, např. kamery prošly vibračními testy. Bude se jednat o největší kamerový systém, který se do vesmíru kdy dostal.

Koná se v Planetáriu Praha 28. 3. 2023 od 19.30. Přednáška bude pronesena v angličtině bez tlumočení.

Továrna na vědu. I tak se přezdívá Evropské jižní observatoři (ESO). Loni tato špičková vědecko-technická mezivládní organizace oslavila 60 let od svého založení. A s ní i čeští vědci, kteří se už 15 let účastní jejích výzkumů. Jako připomínku obou výročí uspořádal Senát Parlamentu ČR ve spolupráci s Astronomickým ústavem AV ČR v úterý 21. února 2023 konferenci ve Valdštejnském paláci v Praze.

Výzkum vesmíru se dnes neodehrává na jedné hvězdárně a na jednom výzkumném pracovišti, ale v drtivé většině případů je mezinárodní. Jedním z vrcholů spolupráce v astronomii je Evropská jižní observatoř. Tato nadnárodní instituce si v loňském roce připomněla 60 let existence a Česká republika zároveň 15 roků od vstupu do ESO (European Southern Observatory).

Konsorcium českých firem a akademických institucí připravuje sondu k Měsíci s vlastním pohonným systémem, aktivní navigací a s několika vědeckými přístroji na palubě. Vědeckým cílem mise LVICE² (Lunar VIcinity Complex Environmental Explorer) je získat data o koncentraci prachu v Kordylewského oblacích, o poli ionizujícího záření v cislunárním prostoru, dále pak dlouhodobě monitorovat sluneční vítr a studovat turbulence ve slunečním větru a v závětří Měsíce. Na vědeckém programu se významně podílí i ústavy Akademie věd.

Věda by neměla smysl, kdyby o jejích výsledcích nikdo nevěděl. Podívejte se, kde nás všude najedete a kde si co můžete prohlédnout nebo stáhnout.

Ve čtvrtek 9. února krátce před polednem místního času dosedlo na letiště Cayenne ve Francouzské Guyaně obří nákladní letadlo AN-124 v ukrajinských barvách. Vezlo cenný náklad: evropskou meziplanetární sondu JUICE (Jupiter Icy Moon Explorer) v celkové hodnotě přes 5 miliard euro.

PLATOspec je nový přesný spektrograf, který bude nainstalován na dalekohledu E152 na observatoři ESO La Silla v Chile v roce 2024.

7. února 2023 se ve francouzském Toulouse balilo. Nebyl to náklad ledajaký, ale evropská meziplanetární sonda JUICE. Sonda se teď vydá letecky do místa svého startu - na kosmodrom Kourou ve Francouzské Guyaně.

Neviditelné záření přicházející ze vzdálených galaxií nebo ze Slunce může být jedním z limitujících faktorů při dlouhodobém pobytu ve vesmíru či při cestách na jiné planety.

Čerenkovovy teleskopy jsou schopny zachytit vysokoenergetické gama záření, které se jiným způsobem zjišťovat nedá.

Termín pro odevzdání prací byl prodloužen o týden - do 31. ledna.

Je sice po Vánocích, tato soutěž ale pořád běží. Je tady již třetí ročník Vánoční astro soutěže, kterou již tradičně pořádá výzkumný program Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo a Planetum (Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy), a to pro šikovné děti, mladé talenty a všechny zvídavce, které baví vesmír a užijí si svoji tvorbu spojenou s vesmírnou tématikou.

ESA SPARK FUNDING poskytuje úspěšným žadatelům 60 000 € na transfer kosmické aplikace do nekosmického sektoru. Žádat mohou SMEs, startupy, univerzity i výzkumná centra, podmínkou je realizace projektu do 12 měsíců. Výzva pro podání přihlášek je otevřena do 31.3.2023. Více informací zde.

Aleš Svoboda je český bojový pilot, kapitán Armády ČR. Slouží na 21. základně taktického letectva v Čáslavi. V listopadu 2022 uspěl ve výběrovém řízení Evropské kosmické agentury a stal se členem záložního týmu astronautů. Seriál V záři hvězd přináší rozhovor o tom, jak se dostal až do nejužšího výběru, jaký má vztah k vesmíru, letectví a kosmonautice, na jakou misi se chystá.

Nový díl skvělého seriálu Jirka vysvětluje věci se věnuje vesmírným technologiím, které denně používáme - https://www.youtube.com/watch?v=e1dTJeiOb-U.

Přinášíme záznam minikonference pro studenty středních a vysokých škol, kteří se zajímají o možnosti ve spojitosti s vesmírným průmyslem v ČR. Tato beseda byla zaměřena na možnosti uplatnění v průmyslové, akademické sféře a sféře státní správy.

Jedním z vrcholů letošního roku bude dubnový start rakety Ariane 5 s evropskou misí JUICE (JUpiter ICy moons Explorer), na které se ústavy Akademie věd podílejí. Objektem jejího zájmu se stane obří plynný obr, planeta Jupiter, ale i tři největší měsíce, které kolem Jupiteru krouží – oceánské světy Europa, Ganymed a Callisto.

Závěrečný díl komiksu pro žáky a studenty o geologických procesech planety Země představili vědci Matěj Machek a Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR společně s grafičkou Karolinou Kučerovou a spisovatelkou Lucií Lukačovičovou. Součástí komiksu je i hra Vesmírné sopky od Julie Novákové; obě díla jsou ke stažení zdarma na webu.

Czech Space Week v pondělí 28. listopadu 2022 zahájil konferencí Space2Business v Kongresovém centru Praha a my jsme (samozřejmě) u toho. Výzkumný program Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo představuje spolupráci ústavů Akademie věd a průmyslu na konkrétních projektech a misích především Evropské kosmické agentury.

16.11.2022 odstartovala kosmická loď Orion na cestu k Měsíci (https://www.nasa.gov/press-release/liftoff-nasa-s-artemis-i-mega-rocket-launches-orion-to-moon). Na její palubě jsou i fantomy Helga a Zohar vybavené mimo jiných i detektory Ústavu jaderné fyziky AV ČR měřícími kosmické záření (https://www.dlr.de/content/en/articles/news/2022/03/20220810_boarding-the-artemis-I-mission.html).

11. listopadu 2022 došlo v brněnském sídle firmy SAB Aerospace za přítomnosti ministra dopravy Martina Kupky ke slavnostnímu předání mechanické struktury – jakési „karoserie“ pro družici PLATO, jejíž vypuštění Evropská kosmická agentura (ESA) plánuje na rok 2026.

Výzkumný program Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo připravil pro veřejnost na sobotu 3. prosince od 14 hodin premiérové promítání krátkých filmů a besedu odborníků k nim. Na témata Černé díry, Solar Orbiter a výzkum Slunce, Pozemní pozorování vesmíru, Pozorování Země, Jupiter a sonda JUICE, Exoplanety. Na závěr za jasného počasí doplněno pozorováním planet Mars a Jupiter na terase. Vstup zdarma.

Technologické centrum AV ČR vyhlašuje soutěž o nejlepší technologický transfer z oblasti vesmírných technologií. Tématem soutěže jsou nápady na nejlepší využití vesmírných technologií takovým způsobem, aby došlo k vytvoření nového nebo zlepšení vlastností stávajícího produktu nebo služby v oblasti pozemního vyžití.

K čemu by byly naše výzkumy, kdyby o nich nikdo nevěděl. A tak jsme několik měsíců připravovali krátké filmy pro laickou veřejnost. Černé díry, sonda Solar Orbiter a výzkum Slunce, pozemská pozorování vesmíru a naopak pozorování Země z oběžné dráhy, Mars a Jupiter a výzkum exoplanet. Vyberte si téma, pohodlně se usaďte a dívejte se. Nebo si vyplňte čekání na zastávce autobusu.

Prostě jak chcete - vše na https://www.youtube.com/@vplcz.

20. října 2022 se zástupci ústavů a výzkumných témat sešli na pravidelném setkání řešitelů programu Strategie AV 21 Vesmír pro lidstvo, tentokrát v TOPTEC v Turnově. Kromě skvělého regionálního moštu jsme zažili prostředí špičkových optomechanických laboratoří. A poslechli si přehled aktualit. Úspěchy se střídaly s neúspěchy, námi sice nezaviněnými, ale co naplat, komplikace to jsoua ve vědě to tak zkrátka chodí. Velmi stručně shrnuto:

Líbilo by se vám, kdyby práce vašich dětí zdobily foyer Planetária Praha podobně jako ty z roku 2022? Pak nás sledujte, uvažujeme o vyhlášení dalšího ročníku Vánoční Astro Soutěže.

Jaká je role vesmíru v rozvoji města? Co mu může přinést a co všechno si můžeme pod kosmickými aktivitami představit?

Takhle na Twitteru pozdravila naše hlavní město z oběžné dráhy velitelka ISS Samantha Cristoforettiová. A připojila její snímek z paluby Mezinárodní kosmické stanice. Praha totiž tento týden hostí Evropský vesmírný týden, od 4. do 6. října 2022.

Evropská kosmická agentura (ESA) vyhlásila výzvu SPARK FUNDING. Je zde možnost financování 60 000 € pilotního technologického transferu, který bude aplikovat kosmickou technologii v pozemním využití. Výzva je určená nejen pro start-upy, ale i výzkumná centra a univerzity.

Hostem Leoše Kyši byla doc. PhDr. Bc. Iva Poláčková Šolcová, Ph.D. z Psychologického ústavu Akademie věd, která se mimo jiné specializuje na emoce, regulaci emocí, sociální a mezikulturní psychologii a také na to, jak lidé reagují na extrémní podmínky.

Dr. Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV ČR vypráví v pořadu Českého rozhlasu Planetárium o tom, jak se vědci naučili zkoumat chemické složení kosmu, z jakých prvků je vesmír složen a jak tyto chemické prvky vznikly. Od času 9:14:07.

Vědecká družice, která by měla být kompletně vyrobená v ČR, bude zkoumat okolí Měsíce. Odstartovat má do roku 2026. Ambiciózní vesmírná mise LVICE2 s vědeckými přístroji Akademie věd ČR, ČVUT a MFF UK přinese hlubší poznání vesmírného prostředí v okolí Měsíce a pomůže při plánování budoucích misí do Sluneční soustavy.

Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského a Astronomický ústav Akademie věd České republiky v rámci aktivit Strategie AV21 „Vesmír pro lidstvo“ pořádají výstavu "Současná česká astronomická fotografie". Výstava ukazuje fotografie z různých oblastí astronomické fotografie českých astrofotografů.

Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského a Astronomický ústav Akademie věd České republiky v rámci aktivit Strategie AV21 „Vesmír pro lidstvo“ si Vás dovolují pozvat na výstavu "Současná česká astronomická fotografie".

Ve spolupráci s ČVUT a VUT pořádáme 23.-24. června kolokvium o vesmírných aktivitách v ČR. Kolokvium si klade za cíl prohloubit spolupráci mezi pracovišti Akademie věd ČR a předních českých univerzit.

24. května 2022 proběhne v Praze konference Inovační vize Prahy 2030. Od 14:30 bude na programu blok VESMÍR, VĚDA  A VÝZKUM o budoucnosti vesmírného výzkumu a kosmických aplikací, vědeckých misí, ambicích, slabých místech a možnostech změny. Vystoupí Helena Langšádlová (ministryně pro vědu, výzkum a inovace), Jiří Svoboda (koordinátor výzkumného programu Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo, Astronomický ústav AV ČR), Václav Kobera (Ministerstvo dopravy) a Rodrigo da Costa (EUSPA).

Rentgenová mise NASA IXPE (Imaging X-ray Polarimetry Explorer), která byla vypuštěna v prosinci minulého roku a která umožňuje vědcům zkoumat rentgenové záření včetně jeho polarizace, se poprvé zaměří na stelární černou díru. Není překvapením, že první zkoumanou černou dírou bude právě ta prvně objevená - černá díra v souhvězdí Labutě s označením Cyg X-1.

V neděli 15. května se v pražském Planetáriu sešli výherci a účastníci Vánoční astro soutěže 2021. Spolu s rodiči se zde potkalo na 80 lidí.

Solar Orbiter je nejsložitější vědecká laboratoř, která kdy byla vyslána ke Slunci. Přestože naše životodárná hvězda je po staletí předmětem vědeckého zájmu, její chování stále představuje pro vědce hádanku. Sonda Solar Orbiter pořídí snímky Slunce dosud z nejmenší vzdálenosti, navíc se rovina oběhu kolem Slunce bude postupně zvedat tak, že budeme mít poprvé možnost podívat se do polárních oblastí Slunce.

V nejbližší době se nedozvíme, jsou-li na Marsu atmosférické výboje způsobené nabíjením poletujícího prachu, ani jestli se mohou elektromagnetické vlny na slyšitelných kmitočtech šířit z kosmického okolí rudé planety až na její povrch. To jsou hlavní cíle českého vědeckého přístroje, který měl na jaře 2023 na Marsu přistát. Rada Evropské kosmické agentury 17. března 2022 pozastavila projekt meziplanetární sondy ExoMars 2022, jíž je český přístroj součástí. Je to reakce na důsledky ruské agrese vůči Ukrajině. Ruská vesmírná agentura měla totiž zajistit vypuštění sondy v září letošního roku i její přistávací platformu.

Velké nejistotě nyní čelí společná mise ESA a Roskosmosu ExoMars 2022. S ohledem na plánovaný start v září tohoto roku by už měly týden co týden probíhat přípravy na start. To ale nyní není možné.

Po společném jednání Evropské kosmické agentury a Roskosmosu vydala ESA oficiální vyjádření. Doba není snadná.

Náš výzkumný program Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo jednoznačně stojí za vyhlášením Akademie věd ČR k událostem na Ukrajině, s jehož textem se plně ztotožňujeme a vyjadřujeme podporu ukrajinským vědcům:

https://www.avcr.cz/cs/o-nas/aktuality/Akademie-ved-CR-vyjadruje-podporu-Ukrajine-jejim-vedcum-nabidne-staze/

Sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer), na které se podílejí také Ústav fyziky atmosféry AV ČR a Astronomický ústav AV ČR, je téměř dokončena. Chybějí ještě některé testy a je třeba vyřešit problémy na dvou vědeckých přístrojích. Startovní okno pro vypuštění pomocí nosné rakety Ariane 5 ECA+ se otevírá od 5. do 25. dubna 2023. Záložní pak od poloviny srpna do začátku září 2023. Pokud by se start nestihl, muselo by se čekat na další vhodnou příležitost v roce 2024 a také použít jinou nosnou raketu – konkrétně Ariane 64. Podle aktuálního plánu by sonda JUICE měla dorazit k Jupiteru 21. července 2031.

Obrazem začínáme na ondřejovské hvězdárně Astronomického ústavu AV ČR, ale brzy se přesuneme na Evropskou jižní observatoř, k dalekohledům VLT na hoře Paranal, do nejsušší pouště světa - pouště Atacama v Chile. Česká republika je členským státem ESO od roku 2007, a tak nahlédneme také do pracoven a počítačů vědců z Astronomického ústavu AV ČR, kteří se věnují výzkumu centra naší galaxie Mléčné dráhy. Takže řeč bude i supermasivní černé díře.

A jak k výzkumu pomáhají izolační studie? Co se z pohledu psychologie děje s lidským tělem ve stavu beztíže? Co je to fenomén třetí čtvrtiny? Rozhovor s Ivou Poláčkovou Šolcovou z Psychologického ústavu Akademie věd České republiky - https://www.youtube.com/watch?v=z6YsCqK5qr0.