Aktuality

Vyhledávání

Vybrané období: všechny dokumenty
02. 12. 2021

Kromě fotografií přednášejících se můžete podívat také na záznamy přednášek na http://konference.vesmirprolidstvo.cz/.

 

30. 11. 2021

Evropská kosmická sonda Solar Orbiter má za sebou nejriskantnější část mise. V sobotu 27. listopadu se přiblížila k Zemi. Přitom se během průletu musela vyhnout vesmírnému odpadu, který Zemi obklopuje. Po samotném průletu už začala její hlavní vědecká mise zaměřená na výzkum Slunce a jeho vlivu na kosmické počasí. K Zemi se sonda už nikdy nevrátí.

14. 11. 2021

V pondělí 15. listopadu 2021 na slavnostním ceremoniálu ve vile Lanna v Praze udělí předsedkyně Akademie věd profesorka Eva Zažímalová Cenu AV ČR za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, kterých bylo dosaženo při řešení výzkumných úkolů podporovaných AV ČR. Akademie věd ocenila tři výzkumy. Jedním z nich je podíl na přípravě sondy Solar Orbiter.

09. 11. 2021

Česká účast v kosmických projektech zažívá v poslední době velký rozkvět. Naše know-how, šikovnost a nápaditost nechybí ani u těch vůbec nejvýznamnějších kosmických projektů ESA. První velkou misí ESA, která nás v nejbližší budoucnosti čeká, je mise JUICE, která bude zkoumat Jupiterovy měsíce a mimo jiné i to, jestli se pod jejich ledovými krustami nachází oceány slané vody. Další projektem je velká rentgenová observatoř ATHENA, která bude mít na své palubě nejkomplexnější a nejdražší vědecký přístroj, který kdy Evropa vyslala do vesmíru. A do třetice nebudou vědci a odborníci z České republiky chybět u mise LISA - první gravitační observatoře ve vesmíru, která spatří srážku dvou superhmotných černých děr.

07. 11. 2021

Výzkumný program Vesmír pro lidstvo se zapojuje do Czech Space Week. A tohle rozhodně bude stát za to. Vybraní řečníci vyprávějí poutavě a s velkým objemem informací. Kdo si najde čas na stream, nebude litovat. Ale všichni pak všechno najdou v archívu.

02. 11. 2021

Jiný pohled na planety nabízí výstava Dotkni se (exo)planet. Návštěvníci mohou zblízka prozkoumat povrch, minerály a horniny vzdálených světů, modely planet a exoplanet, kosmické sondy a vzácné meteority, které přinášejí důkazy o tom, jak to všechno začalo – kde se vzal náš svět. Výstavu pořádá Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR v rámci festivalu Týden Akademie věd ČR. Výstava potrvá do konce listopadu. A jak to tam vypadá? Podívejte se na rozhovor s jedním z jejích tvůrců Dr. Martinem Ferusem: https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1096902795-studio-6/221411010101026/obsah/871601-za-planetami-mimo-slunecni-soustavu/

31. 10. 2021

Zveme vás 2. listopadu 2021 od 18.00 do Kino 35, Štěpánská 35, Praha 1 na promítání dokumentu s následnou diskuzí. Film ve francouzštině s českými titulky (délka 1:30) je z produkce francouzské vesmírné agentury CNES. Po projekci bude následovat debata režiséra Virgila Novariny s astrofyzikem Jiřím Svobodou z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky (ve francouzském a českém jazyce se simultánním překladem).

22. 10. 2021

Kosmické projekty patří mezi významné aktivity na Akademii věd České republiky (AV ČR). Pomocí kosmických misí se čeští vědci podílejí na výzkumu Země, Slunce a Sluneční soustavy, zkoumají exoplanety okolo blízkých hvězd i černé díry a galaxie v dalekém vesmíru. Ústavy AV ČR jsou zapojeny do významných současných a plánovaných misí Evropské kosmické agentury. Vybrané výsledky shrne konference Kosmické projekty na AV ČR, kterou v rámci Czech Space Week pořádá Rada pro kosmické aktivity AV ČR a výzkumný program Strategie AV 21 Vesmír pro lidstvo.

12. 10. 2021

V rámci letošního Czech Space Week si zapište do kalendáře - 12. listopadu 2021 (pátek), Vila Lanna, Praha.

30. 09. 2021

Každoročně představujeme náš výzkumný program ve výroční zprávě. Podívejte se v právě vydané výroční zprávě za letošní rok, co je za námi a co plánujeme do dalších dvou let.

22. 09. 2021

Česká astronomická společnost sdružující 29 kolektivních členů přijala 18. září 2021 na svém 21. sjezdu v pražském planetáriu tuto rezoluci:

16. 09. 2021

Jak funguje magnetické pole Země? Kam sahá? A jak působí magnetická síla? Na tyto otázky odpoví nový komiks Když se Země rozzáří. Jako vzdělávací pomůcku v méně tradiční formě jej připravili nejen pro žáky, studenty a učitele vědci Geofyzikálního ústavu AV ČR Matěj Machek a Petr Brož. Komiks je zdarma ke stažení na webu, jeho součástí je i desková hra Lovci magnetosfér - https://www.ig.cas.cz/komiks/.

09. 09. 2021

Děkujeme za obří návštěvnost. Ve stánku Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo a Evropské jižní observatoře, na kterých se podílely Astronomický ústav, Ústav fyziky atmosféry a Ústav jaderné fyziky Akademie věd po celý den probíhalo pozorování slunečních skvrn ve fotosféře a také protuberancí v chromosféře Slunce, skládal se malý dalekohled, puzzle Evropské jižní observatoře dalekohledu, ukazovali jsme model sondy Solar Orbiter, která si to právě míří ke Slunci, měřili jsme detektorem SPACEDOS určeným k detekci částic kosmického záření a odhadu obdržené radiační dávky na palubách satelitů.

06. 09. 2021

Spokojené a rozzářené dětské oči jsou tou nejlepší odměnou. A takové jsme v sobotu 4. září 2021 zažili. Slavnostní setkání výherců a účastníků Vánoční astro soutěže se povedlo. Všem děkujeme, že vážili cestu do Prahy a spolu s námi si odpoledne užili.

27. 08. 2021

Vážení účastníci a výherci Vánoční astro soutěže,
věříme, že do plna užíváte prázdnin a jste plni zážitků, které budete již v září opět sdílet se svými spolužáky. Na 4. září jsme vám však slíbili ještě jednu příjemnou vesmírnou aktivitu. Za vaši skvělou práci v rámci Vánoční astro soutěže si vás a vaše rodiče tímto dovolujeme pozvat na společné setkání všech autorů vybraných vesmírných děl do pražského planetária.

26. 08. 2021

Když byl na Marsu detekován biogenní plyn metan, rozhořela se mezi vědci vzrušená diskuze o tom, co by tento fakt mohl znamenat. Protože metan je znám ze Země jako produkt živočišného původu, pátralo se po jeho možném zdroji. Uvažovalo se o něm jako o případném produktu sopečné činnosti, ale ve skrytu duše vědci doufali, že by marsovský metan mohl signalizovat i život, byť zřejmě na mikroskopické úrovni.

25. 08. 2021

Zveme vás na další ročník Festivalu vědy, který se bude konat ve středu 8. září 2021 od 8:30 do 18:30 na Vítězném náměstí v Praze - Dejvicích (před ČVUT). Tradičně se festivalu účastní i výzkumný program Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo.

18. 08. 2021

Evropská sonda Solar Orbiter️ provedla v minulém týdnu svůj druhý průlet okolo planety Venuše. Tímto manévrem došlo k další korekci její dráhy okolo Slunce. Během tohoto relativně vzdáleného průletu byla sonda nejblíže k Venuši ve vzdálenosti téměř 8000 km od jejího povrchu. Přístroj RPW/TDS, vyvinutý na Oddělení kosmické fyziky Akademie věd České republiky, byl aktivní a měřil. Na vizualizaci je vidět dráha sondy (dole) a záznam měření vlnového přístroje TDS (nahoře).

11. 08. 2021

Sonda Solar Orbiter, která nese 4 z 10 přístrojů s českou účastí, natočila minulý týden při blízkém průletu planetu Venuši. Toto krátké video je z kamery SoloHI (Heliospheric Imager) před nejbližším přiblížením k Venuši, ke kterému došlo v pondělí 9. srpna. Na videu je vidět, jak se sonda přibližuje k planetě Venuši, která je z jedné strany osvícena Sluncem. Tento rok čeká Solar Orbiter ještě jeden průlet, 26. listopadu se přiblíží k Zemi na vzdálenost 440 km!

20. 07. 2021

„Spektrální analýza meteorů pomocí satelitů byl náš sen, neboť pozemní pozorování je značně limitováno atmosférou Země. Projekt Slavia odhaluje její obrovský aplikační potenciál. Výsledky spektroskopie navíc významně zpřesníme stanovením parametrů meteorického plazmatu pomocí radiových vln. Hmotnostní spektrometr poslouží k detekci prvků a dalších složek meziplanetárního prachu s dosud bezprecedentní přesností. Satelit Slavia bude skutečným high-tech zařízením, které dosud nikdy do vesmíru nikdo neposlal,“ uvedl pro ČT24 Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

27. 05. 2021

Neformální povídání začínajícího seriálu "Věda před spaním", kde si povídají vědci, tentokrát o teraformaci Marsu.

27. 05. 2021

ESA - European Space Agency, její kamarád Paxi a Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR svolávají všechny děti, které mají rády vesmír, aby pomohly dát nové misi k planetě Jupiter pořádný grafický styl. V rámci soutěže Juice Up Your Rocket! mohou všechny děti do 12 let věku vytvořit ilustraci, která bude následně zdobit špici nosné rakety Ariane.

30. 04. 2021

10. února 2020 se ke Slunci vydala evropská sonda Solar Orbiter. Jde o pozorovací kombajn s desítkou přístrojů, na nichž se velkou měrou podíleli i čeští odborníci. Jedním z přístrojů s výraznou českou účastí je Metis, koronograf sloužící k pozorování vnější vrstvy sluneční atmosféry. Autoři pod vedením profesora Petra Heinzela z Astronomického ústavu AV ČR ve své práci https://iopscience.iop.org/article/10.3847/1538-4357/aba437 řeší, zda a za jakých podmínek bude možné využít měření z Metisu pro určení magnetického pole v eruptivních protuberancích a výronech hmoty do koróny. 

28. 04. 2021

Přibližně jednou za půl roku se schází Rada výzkumného programu Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo, aby zhodnotila dosavadní výsledky a probrala plán na další období. Tak se stalo i 27. dubna 2021. Jsme rádi, že můžeme konstatovat, že vše probíhá jak má (až na námi nezaviněnou ztrátu družice Taranis, ale právě čerstvá zpráva profesora Ondřeje Santolíka vypadá nadějně, družice Taranis bude postavena znovu). A jaká témata a mise náš výzkumný program řeší? Na to se podívejte do obrázku níže.

28. 04. 2021

V podcastu A / Věda na dosah Akademie věd zpovídá Petra Brože z Geofyzikálního ústavu AV ČR a ptá se ho, kdy se podle něj lidstvo podívá na Mars, nakolik jsou reálné smělé vize Elona Muska a v čem vidí krásu marsovských vulkánů. Vydáte se po stopách sondy Perseverance, která úspěšně na rudé planetě přistála 18. února 2021 a nechybí ani zmínka o někdy až neskutečných nápadech Petra Brože, jak netradičně popularizovat vědu. Geofyzikální ústav AV ČR i sám Dr. Petr Brož jsou součástí našeho programu Vesmír pro lidstvo.

27. 04. 2021

LISA je dalším velkým krokem v době gravitační astronomie, která má pracovat ve 30. letech 21. století. Bude schopna pozorovat zejména gravitační vlny plynoucí ze sloučení supermasivních černých děr, která se odehrávají ve středech spojujících se galaxií. Zachytíme také hvězdné kompaktní objekty (černé díry nebo neutronové hvězdy), jak obíhají okolo superhmotných černých děr (tzv. Extreme mass ratio inspirals) a další fáze splynutí černých děr hvězdných hmotností. Vědci z českých výzkumných ústavů již vytvořili „Prague Relativity Group“ (czechLISA.cz), aby se připojili ke konsorciu LISA, které řeší vědecké výzvy této mise. Zároveň výzkumné ústavy Akademie věd ČR připravují půdu pro český hardwarový příspěvek k této misi.

23. 04. 2021

Pandemie zasáhla i do startu sondy JUICE (JUpiter ICy moon Explorer). Náročná příprava tohoto největšího současného vědeckého projektu Evropské kosmické agentury se zpozdila téměř o tři měsíce a už nyní je jasné, že sonda nebude připravena pro původní start v červnu příštího roku, ze kterého by po gravitačních manévrech u Země, Venuše a Marsu bylo možné sondu k Jupiteru dopravit v roce 2030.

21. 04. 2021

Mise Evropské vesmírné agentury PLATO, jejímž úkolem bude objevování a výzkum planet podobných Zemi mimo naši Sluneční soustavu, tzv. exoplanet, se posouvá do další vývojové fáze. Brněnské firmě SAB Aerospace se podařilo splnit požadované vibrační testy pro transportní kontejnery, které před cestou do vesmíru ochrání extrémně citlivé kamery. V těchto dnech navíc firma odesílá jeden z transportních kontejnerů do Florencie, kde bude doplněn o kameru a za účelem testování přepraven do Belgie.

15. 03. 2021

Černé díry patří k nejzáhadnějším objektům ve vesmíru. Mají tak silnou gravitaci, že z nich neunikne žádný objekt, a to dokonce ani světlo.

15. 03. 2021

Byl objeven ve vzdálenosti 13 miliard světelných let. Za objevem stojí Very Large Telescope na hvězdárně Paranal v chilské poušti Atacama (Evropská jižní observatoř).

15. 03. 2021

V letošním vydání Československého časopisu pro fyziku 1/2021 vyšlo pěkné shrnutí našeho výzkumného programu Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo. Přečtené to máte za chvilku ... a časopis rozhodně doporučujeme.

12. 03. 2021

První letošní vydání Československého časopisu pro fyziku má rekordních 93 stran (vřele doporučujeme) a je věnováno mimo jiné i udělení Nobelových cen za fyziku roku 2020, jež získali vědci, kteří se zasadili o prokázání existence černých děr.

08. 03. 2021

Na dalším díle populárního seriálu Akademie věd Nezkreslená věda, tentokrát o černých dírách, se podíleli vědci z Astronomického ústavu AV ČR. A nezapomněli ani na nejnovější aktuality.

19. 02. 2021

zatweetovala pár minut po dosednutí Perseverance. A poslala první snímky Marsu z místa přistání.

17. 02. 2021

Mise Evropské kosmické agentury Mars Express a ExoMars Trace Gas Orbiter poskytly snímky kráteru Jezero a okolního regionu pro podporu přistání roveru NASA Perseverance 18. února 2021.

10. 02. 2021

Sonda Evropské kosmické agentury (ESA) Solar Orbiter, na jejíž přípravě se významně podíleli čeští vědci a technici, startovala 10. února 2020. Nyní je na své zhruba dvouleté cestě v pozici od Země za Sluncem (na obrázku). Cesta ke Slunci není vůbec přímočará ani jednoduchá, v tomto roce se chystají ještě průlety kolem Venuše a Země a teprve poté přijde závěrečná fáze na finální oběžnou dráhu kolem naší mateřské hvězdy.

10. 02. 2021

Body jsou sečteny a výherci jsou porotě známi.

25. 01. 2021

Zatímco sonda Solar Orbiter s významnou českou stopou letí ke Slunci už téměř rok, další na svůj start čekají - ExoMars, Proba-3 a JUICE mají start naplánován na rok 2022, ATHENA na rok 2031. Jsme rádi a jsme hrdí, že se na takových projektech můžeme podílet.

18. 01. 2021

Třetí čtvrtina je tou nejhůře snesitelnou fází čehokoliv,  ať už se jedná o sportovní utkání, zkouškové období, trhání zubu, pobyt na ISS nebo dlouhodobou izolaci a omezení v náročných podmínkách v časech pandemie covidu-19. Více o tom Iva Poláčková Šolcová z Psychologického ústavu AV ČR.

22. 12. 2020

Do programu Vesmír pro lidstvo vstoupil také Psychologický ústav Akademie věd ČR. Iva Poláčková Šolcová v prosinci přispěla svou přednáškou na mezinárodní konferenci “The problem of stress caused by prolonged physical and social isolation. The SIRIUS project: The results and prospects of the isolation stress major research areas”.

18. 12. 2020

Pořádá Vesmír pro lidstvo (výzkumný program Akademie věd ČR) a Planetum (Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy), a to pro šikovné děti, mladé talenty a všechny zvídavce, které baví vesmír a užijí si svoji tvorbu spojenou s vesmírnou tématikou. Na nejlepší v jednotlivých kategoriích čekají exkluzivní ceny. Vyhrajte celodenní zážitek v Planetáriu Praha, rodinnou vstupenku, jedinečný kosmický nanošátek či další věcné ceny.

24. 11. 2020

Podívejte se na reportáž České televize v pořadu Věda24. Ohlédnutí za zničenou sondou TARANIS, vystupuje mimo jiné také profesor Ondřej Santolík z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

18. 11. 2020

Vysvětlení, co se stalo při startu rakety Vega, která měla vynést na oběžnou dráhu družici TARANIS, popisuje Michal Václavík z České kosmické kanceláře na stránkách Technetu.

17. 11. 2020

Bohužel kosmický výzkum přináší i špatné zprávy. Po úspěšném startu nosné rakety VEGA 5, která měla na své palubě vynést francouzskou družici TARANIS, došlo k selhání posledního stupně rakety AVUM. Poslední stupeň nedosáhl požadované výšky.

16. 11. 2020

Česká stopa ve vesmíru v pořadu České televize Hyde Park Civilizace.

12. 11. 2020

Výzkum skřítků, obřích výtrysků, světelných kruhů i záření gama nad bouřkovými oblastmi na Zemi – takový je úkol družice TARANIS. Start je naplánován na noc ze 16. na 17. listopadu z kosmodromu Kourou ve francouzské Guyaně. Po patnácti letech příprav tak konečně bude možné nahlédnout do skryté tváře bouří z oběžné dráhy Země. Na palubě sondy jsou i dva české přístroje a stovka vzkazů pro skřítky.

12. 11. 2020

Mise Solar Orbiter studuje Slunce - a na její palubě jsou i české přístroje. Které další mise nesou a nebo ponesou "českou stopu"? Co se nám ve vesmírném výzkumu daří a kam se můžeme posunout?

09. 11. 2020

Záznam diskuze s vědci Astronomického ústavu AV ČR najdete buďto na facebooku Astronomického ústavu AV ČR nebo na YouTube kanálu Astronomického ústavu AV ČR.

05. 11. 2020

Czech Space Week v online prostoru! A za velké účasti našeho programu Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo. Festival věnovaný kosmickým technologiím, kosmickému vzdělání i byznysu proběhne 6.–14. listopadu 2020 - bude to týden plný přednášek, panelových diskuzí a živých vysílání, pro dospělé i pro děti. Podívejte se na program.

04. 11. 2020

Záznam najdete na facebooku Astronomického ústavu AV ČR nebo na YouTube kanálu Astronomického ústavu AV ČR - https://www.youtube.com/watch?v=l8x643g8NEI&feature=youtu.be.

Kdy: 8. 11. 2020 od 18 hodin
Co: diskuze s vědci na téma černých děr
Kde: živé vysílání na facebooku Astronomického ústavu AV ČR

16. 10. 2020

Čerstvý držitel prémie Lumina quaeruntur udělované Akademií věd Georgios Loukes-Gerakopoulos o svém výzkumu říká “Je to krásný pocit, když bádáním překračujete svou hloupost a začnete vnímat to, co se vám skrývalo před očima. Ten pocit je unikátní. Zvlášť když se tento proces uskuteční při kolektivní spolupráci”.

09. 10. 2020

Máme radost, že došlo k oficiálnímu zapojení české vědy a průmyslu - ve spolupráci několika ústavů Akademie věd a českých firem - do instrumentálního vývoje mise LISA.

09. 10. 2020

Náš výzkumný program Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo zhodnotil svojí činnost do září 2020 ve Výroční zprávě, kterou zde zveřejňujeme.

24. 09. 2020

Letošní den otevřených dveří ESA v ESTEC v Holandsku neproběhne klasicky, ale online.

22. 09. 2020

Dne 9. 9. 2020 přesně v 19 hodin 19 minut byl na Svákovské hvězdárně startem rakety symbolicky zahájen provoz astronomického přístroje s parabolickou odraznou plochou o průměru tři metry.

22. 09. 2020

Ministerstvo dopravy ČR ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) připravuje program ambiciózní mise pro Českou republiku. Výzva bude vydána přes ESA EMITS ve formě Invitation To Tender (ITT).

15. 09. 2020

Mezinárodní tým astronomů oznámil objev vzácné molekuly – fosfanu – v oblacích planety Venuše. Na Zemi tento plyn vzniká ve větším množství pouze průmyslově nebo činností mikroorganismů žijících v prostředí bez kyslíku.

20. 08. 2020

Ve Spojených státech zaznamenali vzácný jev nadoblačného blesku, konkrétně tzv. medúzovitého rudého skřítka. Jasný snímek nebeského úkazu, který trvá pouhý zlomek sekundy, pořídila McDonald Observatory v americkém Texasu. Pro Novinky.cz se k výzkumu těchto vzácných jevů vyjadřuje i profesor Ondřej Santolík z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR - https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/vzacny-ukaz-na-americke-obloze-se-mihli-rudi-skritci-40333692.

16. 07. 2020

Tenhle poetický název ve skutečnosti možná znamená zásadní objev sluneční fyziky, totiž odpověď na záhadu, proč je sluneční korona teplejší než nižší vrstvy sluneční atmosféry.

16. 07. 2020

Evropská sonda Solar Orbiter s významnou českou účastí (Češi se podíleli na 4 z 10 vědeckých přístrojů sondy) zaslala první vědecké údaje včetně snímků Slunce pořízených z nejbližší vzdálenosti od Slunce, jaké kdy nějaká sonda pořídila.

15. 07. 2020

Sonda ESA/NASA Solar Orbiter s významnou českou účastí zaslala první vědecké údaje včetně snímků Slunce pořízených z nejbližší vzdálenosti od Slunce, jaké kdy nějaká sonda pořídila.

14. 07. 2020

O planetární ochraně a jak se bude zkoumat Mars, o tom vypráví Dr. Ivana Kolmašová z Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

12. 07. 2020

Ústav fyziky atmosféry AV ČR, konkrétně jeho Oddělení kosmické fyziky se podílí na řadě misí v rámci výzkumného programu Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo.

09. 07. 2020

Představení evropské mise Solar Orbiter a účasti Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR na jejím přístrojovém vybavení.

07. 07. 2020

Na výstavě Cosmos Discovery přibyl koutek našeho výzkumného programu Vesmír pro lidstvo. Minout ho nemůžete, je na samém konci hned vedle východu z výstavy.

18. 06. 2020

12 témat, 11 ústavů Akademie věd ČR, na 20 spolupracujících institucí na mezinárodní i národní úrovni. Velmi stručně představujeme výzkumný program Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo. 

18. 06. 2020

VESMÍR PRO LIDSTVO - výzkumný program Strategie AV21. Od Slunce přes Sluneční soustavu až do hlubin vesmíru. Od podílu na vývoji a výrobě vědeckých přístrojů na palubách sond a družic až po vzdělávání dětí a mládeže.

17. 06. 2020

Nová studie zveřejněná ve vědeckém časopise Astrophysical Journal použila jiný přístup k výpočtu než tzv. Drakeova rovnice z 60. let minulého století.

17. 06. 2020

Stáhněte si vzdělávací pomůcku, komiks o vzniku seismických vln při zemětřesení a o jejich důležitosti pro poznávání stavby naší Země.

10. 06. 2020

Ode dneška se můžete na výstavě Cosmos Discovery na pražském výstavišti v Holešovicích - https://www.cosmosdiscovery.cz/ - podívat v jejím závěru i na malou ochutnávku současného českého podílu na kosmických misích Evropské kosmické agentury.

04. 06. 2020

Novým tématem výzkumného programu Vesmír pro lidstvo se stal "Gravitační vesmír" zahrnující zjednodušeně řečeno gravitační vlny a velmi hmotné objekty ve vesmíru, samozřejmě tedy i černé díry.

03. 06. 2020

Sluneční přístroje ve Slunečním oddělení několik posledních týdnů pozorují v kampani pro přístroj STIX, který je umístěn na sondě Solar Orbiter.

31. 05. 2020

Přístroj X-IFU na palubě kosmické mise Evropské kosmické agentury Athena bude detekovat rentgenové záření. Aby pochytal doslova každý rentgenový foton, bude muset  pracovat při teplotě blízké absolutní nule - mínus 273,1 stupně Celsia. Podívejte se v krátkém videu dovnitř přístroje a na řetězec událostí, které povedou k tomu, že na Zemi obdržíme data o vesmíru. Video je i s českými titulky.

20. 05. 2020

Jak „zní“ vesmír? A jak vypadá spektrogram pískání nebo hry na trubku? Ze sklepa svého domova odpovídá profesor Ondřej Santolík z Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

04. 05. 2020

Meziplanetární sonda Solar Orbiter, která má na palubě také elektroniku z Matematicko-fyzikální fakulty UK, poslala na Zemi první měření slunečního větru s unikátním časovým rozlišením pořízené přístrojem SWA-PAS.

04. 05. 2020

Evropský astronaut Thomas Pesquet vyrazí příští rok na ISS – nyní trénuje v evropském středisku v Kolíně nad Rýnem a chystá se na přesun do Houstonu. Technická stránka je tedy zajištěna, ale Evropská kosmická agentura (ESA) se nyní obrací na veřejnost s prosbou o pomoc při hledání názvu jeho mise. Výzva je otevřena do půlnoci 12. května 2020. Další informace najdete na https://blogs.esa.int/thomas-pesquet/mission-name-competition/.

16. 04. 2020

Evropská sonda Solar Orbiter právě prožívá další krok na cestě ke Slunci. Začalo totiž uvádění přístroje STIX, na kterém se podílel i Astronomický ústav AV ČR, do provozu. Přístroj STIX je určen na výzkum slunečních erupcí.

15. 04. 2020

V roce 2028 odstartuje dalekohled ARIEL. Jeho úkolem bude prozkoumat prostředí vzdálených exosvětů. A čeští vědci budou u toho! Doufají, že se observatoř stane strojem času, který otevře okno do minulosti Země. Přinášíme vám rozhovor s RNDr. Martinem Ferusem, Ph.D. (Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského) s názvem Mise ARIEL - Evropský stroj času, který byl publikován v populárně naučném časopise Tajemství Vesmíru.   

16. 03. 2020

Startovat k Marsu se letos nebude. Evropská kosmická agentura společně s ruskou kosmickou agenturou Roskosmos rozhodla o odkladu startu druhé etapy mise ExoMars, která má studovat rudou planetu, na rok 2022.

16. 03. 2020

Poslechněte si přednášku Dr. Martina Feruse z oboru astrochemie s názvem Alchymie cizích světů - natočeno v rámci Chemických úterků na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy - https://slideslive.com/38898936/alchymie-cizich-svetu.

27. 02. 2020

Tým z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR již získal první data z přístroje RPW na sondě Solar Orbiter. Jan Souček uvedl, že přístroj i podsystém, který připravovali, fungují dobře: „Všechny antény se vyklopily, což jsou takové kritické operace, někdy se zaseknou, a to je pak průšvih. Nevím o zásadnějším problému.”

13. 02. 2020

20 hodin po startu sondu zachytil Schmidtův dalekohled na observatoři Calar Alto ve Španělsku. Klip pokrývá časový úsek 10 minut a je tvořen 36 pozorováními každých 10 sekund. V době, kdy byl pořízen, byla sonda Solar Orbiter zhruba 310 000 km od Země, tedy téměř ve vzdálenosti Měsíce.

11. 02. 2020

Dosud nejnadějnějšího experimentu, který má tyto otázky odpovědět, se účastní i čeští vědci. Přečtěte si populární článek o práci Dr. Martina Feruse a profesora Svatopluka Civiše z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, který se bude podílet na misi Ariel.

10. 02. 2020

10. února 2020 v 5:03 našeho času z Floridy úspěšně odstartovala sonda Solar Orbiter (ESA - NASA). Na oběžnou dráhu kolem Země ji vynesla raketa Atlas V 411 společnosti ULA (United Launch Alliance). Po stabilizaci na oběžné dráze byl zapnut hlavní motor a sonda byla nasměrována na cestu ke Slunci. Cesta do blízkosti Slunce (maximální přiblížení 0.28 astronomické jednotky) potrvá necelé 2 roky, k navedení ke Slunci bude využito gravitační působení Venuše.

10. 02. 2020

Špičkové laboratoře TOPTEC v Turnově připravují optiku pro mise do vesmíru. Ta na Solar Orbiteru už letí ke Slunci, ale jsou tu i další, např. mise ARIEL.

07. 02. 2020

Sonda Solar Orbiter Evropské kosmické agentury (ESA) se na cestu ke Slunci vydá v začátku příštího týdne. Je prvním a hned velmi viditelným úspěchem členství České republiky v ESA a také české účasti na vědeckých misích ESA. Podle plánu má odstartovat z Floridy 10. února v 5:03 našeho času (tedy 9. února ve 23:03 východoamerického času) pomocí nosné rakety Atlas V 411. Na přípravě čtyř z deseti přístrojů na palubě sondy se podílely české instituce.

06. 02. 2020

Krátké video Ústavu fyziky atmosféry AV ČR představuje sondu Solar Orbiter, nároky na ní kladené a přístroje ke sledování Slunce umístěné na její palubě.

05. 02. 2020

Dvě sluneční sondy - Parker Solar Probe, která už je u Slunce a čerpáme z ní první výsledky měření a Solar Orbiter s významným českým podílem před startem. Shrnuje vedoucí Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR Dr. Miroslav Bárta ve Studiu 6 České televize.

31. 01. 2020

Starty kosmických lodí nejsou snadná záležitost. Z důvodu včerejšího špatného počasí na Floridě může být transport kosmické lodi na odpalovací komplex, kde budou prováděny další operace, proveden až dnes, v pátek 31. ledna. Z tohoto důvodu se start oficiálně posouvá na 10. února v 5:03 našeho středoevropského času.

30. 01. 2020

Na vrcholu hory Haleakala na Havaji se po dvou desetiletích stavby poprvé podíval na Slunce 4metrový sluneční dalekohled Daniela K. Inouye. Dnes největší zrcadlo slunečního dalekohledu na světě dokáže na Slunci pozorovat podrobnosti o průměru 35 kilometrů. Na snímku je vidět granulace slunečního povrchu - fotosféry. Světlá zrna představují horké plazma stoupající z hloubky hvězdy, zatímco tmavší hranice mezi zrny ukazují, kde se plazma ochlazuje a opět klesá. Kredit: NSO / NSF / AURA.

29. 01. 2020

Tahle evropská sonda s velmi významnou českou účastí (http://www.vesmirprolidstvo.cz/cs/mise-a-projekty/Solar-Orbiter-ke-Slunci/zakladni-informace/index.html) už brzy opustí Zemi a vydá se ke Slunci. Bude obíhat naši nejbližší hvězdu, sledovat Slunce zblízka a vůbec poprvé spatříme sluneční póly. Start je po mírném odkladu naplánován na 8. února v 5:15 našeho času. Sonda bude startovat z Floridy raketou Atlas.

29. 01. 2020

Vytištěné nástěnné kalendáře výzkumného programu Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo jsou beznadějně rozebrány, ale pokud byste si chtěli kalendář vytisknout, je zde k dispozici ve formátu pdf.

29. 01. 2020

O výzkumném programu Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo si můžete přečíst v Československém časopise pro fyziku. Na titulní straně sonda Solar Orbiter a uvnitř časopisu témata Česká účast na vývoji rentgenového kalorimetru pro plánovanou družici Evropské kosmické agentury Athena a  Přehled českých příspěvků do vědeckých misí Evropské kosmické agentury.

21. 01. 2020

Materiál, který padá do černé díry, vysílá do vesmíru rentgenové záření. Nyní se - za přispění českých vědců - poprvé podařilo zmapovat dynamiku nejbližšího okolí černé díry pomocí ozvěn tohoto záření pozorovaných rentgenovou observatoří XMM-Newton Evropské kosmické agentury (ESA).

07. 01. 2020

Sluneční erupce provázené výrony koronální hmoty (CME) jsou příčinou výkyvů v kosmickém počasí a mohou mít vliv na naše technologická zařízení. Porozumění erupcím a CME, zejména jejich vývoji od Slunce k Zemi, je proto nezbytné. Tým vědců z Astronomického ústavu Akademie věd a Pařížské observatoře (patřící pod univerzitu Paris Sciences & Lettres) nyní objevil, jak jsou CME během svého letu erodovány, ale i znovu obnovovány, přičemž ukotvení CME na slunečním povrchu driftují, putují po něm. V dalším výzkumu pomůže i Solar Orbiter.

02. 12. 2019

V Praze se od 3. do 6. prosince 2019 uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií – AXRO 2019. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice.

25. 11. 2019

Čínská mise eXTP pro pozorování vesmíru v rentgenovém záření by mohla poprvé objasnit strukturu nitra neutronových hvězd, kde se nachází hmota o hustotách větších, než jaká je v jádrech atomů. Dalším cílem mise je pochopit vlastnosti těch nejzakřivenějších prostoročasů v důsledku silných gravitačních polí okolo černých děr. Družice bude ke svému výzkumu využívat nejen spektroskopická měření s vysokým časovým rozlišením, ale i polarimetrii. Takovou kombinací různých technik ve vzájemném souběhu zatím žádný jiný satelit nedisponuje. I díky tomu bude tato observatoř také zkoumat, jak se chová světlo v silných magnetických polích. A to vše s přispěním českých astronomů i průmyslových firem.

21. 11. 2019

Balón FÍK 5 určený pro výzkum kosmického záření bude startovat 29. listopadu 2019 v 8 hodin z letiště Dlouhá Lhota u Příbrami. Buďte u toho ...nebo se zapojte do hledání.

25. 10. 2019

Už jste četli Československý časopis pro fyziku? Jestli ne, můžete to nyní napravit. Třetí číslo tohoto roku je naplněno vesmírnými tématy včetně zapojení českých institucí do kosmického výzkumu v rámci programu Vesmír pro lidstvo. Dočtete se ale také o minulých projektech, např. Magionu, o historické výstavě měsíční horniny v Ondřejově, o projektu Apollo nebo o americkém astronautu Feustelovi. Tak hezké čtení...