Aktuality

Jak funguje magnetické pole Země? Kam sahá? A jak působí magnetická síla? Na tyto otázky odpoví nový komiks Když se Země rozzáří. Jako vzdělávací pomůcku v méně tradiční formě jej připravili nejen pro žáky, studenty a učitele vědci Geofyzikálního ústavu AV ČR Matěj Machek a Petr Brož. Komiks je zdarma ke stažení na webu, jeho součástí je i desková hra Lovci magnetosfér - https://www.ig.cas.cz/komiks/.

Děkujeme za obří návštěvnost. Ve stánku Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo a Evropské jižní observatoře, na kterých se podílely Astronomický ústav, Ústav fyziky atmosféry a Ústav jaderné fyziky Akademie věd po celý den probíhalo pozorování slunečních skvrn ve fotosféře a také protuberancí v chromosféře Slunce, skládal se malý dalekohled, puzzle Evropské jižní observatoře dalekohledu, ukazovali jsme model sondy Solar Orbiter, která si to právě míří ke Slunci, měřili jsme detektorem SPACEDOS určeným k detekci částic kosmického záření a odhadu obdržené radiační dávky na palubách satelitů.

Spokojené a rozzářené dětské oči jsou tou nejlepší odměnou. A takové jsme v sobotu 4. září 2021 zažili. Slavnostní setkání výherců a účastníků Vánoční astro soutěže se povedlo. Všem děkujeme, že vážili cestu do Prahy a spolu s námi si odpoledne užili.

Vážení účastníci a výherci Vánoční astro soutěže,
věříme, že do plna užíváte prázdnin a jste plni zážitků, které budete již v září opět sdílet se svými spolužáky. Na 4. září jsme vám však slíbili ještě jednu příjemnou vesmírnou aktivitu. Za vaši skvělou práci v rámci Vánoční astro soutěže si vás a vaše rodiče tímto dovolujeme pozvat na společné setkání všech autorů vybraných vesmírných děl do pražského planetária.

Když byl na Marsu detekován biogenní plyn metan, rozhořela se mezi vědci vzrušená diskuze o tom, co by tento fakt mohl znamenat. Protože metan je znám ze Země jako produkt živočišného původu, pátralo se po jeho možném zdroji. Uvažovalo se o něm jako o případném produktu sopečné činnosti, ale ve skrytu duše vědci doufali, že by marsovský metan mohl signalizovat i život, byť zřejmě na mikroskopické úrovni.

Zveme vás na další ročník Festivalu vědy, který se bude konat ve středu 8. září 2021 od 8:30 do 18:30 na Vítězném náměstí v Praze - Dejvicích (před ČVUT). Tradičně se festivalu účastní i výzkumný program Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo.

Evropská sonda Solar Orbiter️ provedla v minulém týdnu svůj druhý průlet okolo planety Venuše. Tímto manévrem došlo k další korekci její dráhy okolo Slunce. Během tohoto relativně vzdáleného průletu byla sonda nejblíže k Venuši ve vzdálenosti téměř 8000 km od jejího povrchu. Přístroj RPW/TDS, vyvinutý na Oddělení kosmické fyziky Akademie věd České republiky, byl aktivní a měřil. Na vizualizaci je vidět dráha sondy (dole) a záznam měření vlnového přístroje TDS (nahoře).

Sonda Solar Orbiter, která nese 4 z 10 přístrojů s českou účastí, natočila minulý týden při blízkém průletu planetu Venuši. Toto krátké video je z kamery SoloHI (Heliospheric Imager) před nejbližším přiblížením k Venuši, ke kterému došlo v pondělí 9. srpna. Na videu je vidět, jak se sonda přibližuje k planetě Venuši, která je z jedné strany osvícena Sluncem. Tento rok čeká Solar Orbiter ještě jeden průlet, 26. listopadu se přiblíží k Zemi na vzdálenost 440 km!

„Spektrální analýza meteorů pomocí satelitů byl náš sen, neboť pozemní pozorování je značně limitováno atmosférou Země. Projekt Slavia odhaluje její obrovský aplikační potenciál. Výsledky spektroskopie navíc významně zpřesníme stanovením parametrů meteorického plazmatu pomocí radiových vln. Hmotnostní spektrometr poslouží k detekci prvků a dalších složek meziplanetárního prachu s dosud bezprecedentní přesností. Satelit Slavia bude skutečným high-tech zařízením, které dosud nikdy do vesmíru nikdo neposlal,“ uvedl pro ČT24 Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.

Neformální povídání začínajícího seriálu "Věda před spaním", kde si povídají vědci, tentokrát o teraformaci Marsu.

ESA - European Space Agency, její kamarád Paxi a Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR svolávají všechny děti, které mají rády vesmír, aby pomohly dát nové misi k planetě Jupiter pořádný grafický styl. V rámci soutěže Juice Up Your Rocket! mohou všechny děti do 12 let věku vytvořit ilustraci, která bude následně zdobit špici nosné rakety Ariane.

10. února 2020 se ke Slunci vydala evropská sonda Solar Orbiter. Jde o pozorovací kombajn s desítkou přístrojů, na nichž se velkou měrou podíleli i čeští odborníci. Jedním z přístrojů s výraznou českou účastí je Metis, koronograf sloužící k pozorování vnější vrstvy sluneční atmosféry. Autoři pod vedením profesora Petra Heinzela z Astronomického ústavu AV ČR ve své práci https://iopscience.iop.org/article/10.3847/1538-4357/aba437 řeší, zda a za jakých podmínek bude možné využít měření z Metisu pro určení magnetického pole v eruptivních protuberancích a výronech hmoty do koróny. 

Přibližně jednou za půl roku se schází Rada výzkumného programu Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo, aby zhodnotila dosavadní výsledky a probrala plán na další období. Tak se stalo i 27. dubna 2021. Jsme rádi, že můžeme konstatovat, že vše probíhá jak má (až na námi nezaviněnou ztrátu družice Taranis, ale právě čerstvá zpráva profesora Ondřeje Santolíka vypadá nadějně, družice Taranis bude postavena znovu). A jaká témata a mise náš výzkumný program řeší? Na to se podívejte do obrázku níže.

V podcastu A / Věda na dosah Akademie věd zpovídá Petra Brože z Geofyzikálního ústavu AV ČR a ptá se ho, kdy se podle něj lidstvo podívá na Mars, nakolik jsou reálné smělé vize Elona Muska a v čem vidí krásu marsovských vulkánů. Vydáte se po stopách sondy Perseverance, která úspěšně na rudé planetě přistála 18. února 2021 a nechybí ani zmínka o někdy až neskutečných nápadech Petra Brože, jak netradičně popularizovat vědu. Geofyzikální ústav AV ČR i sám Dr. Petr Brož jsou součástí našeho programu Vesmír pro lidstvo.

LISA je dalším velkým krokem v době gravitační astronomie, která má pracovat ve 30. letech 21. století. Bude schopna pozorovat zejména gravitační vlny plynoucí ze sloučení supermasivních černých děr, která se odehrávají ve středech spojujících se galaxií. Zachytíme také hvězdné kompaktní objekty (černé díry nebo neutronové hvězdy), jak obíhají okolo superhmotných černých děr (tzv. Extreme mass ratio inspirals) a další fáze splynutí černých děr hvězdných hmotností. Vědci z českých výzkumných ústavů již vytvořili „Prague Relativity Group“ (czechLISA.cz), aby se připojili ke konsorciu LISA, které řeší vědecké výzvy této mise. Zároveň výzkumné ústavy Akademie věd ČR připravují půdu pro český hardwarový příspěvek k této misi.

Pandemie zasáhla i do startu sondy JUICE (JUpiter ICy moon Explorer). Náročná příprava tohoto největšího současného vědeckého projektu Evropské kosmické agentury se zpozdila téměř o tři měsíce a už nyní je jasné, že sonda nebude připravena pro původní start v červnu příštího roku, ze kterého by po gravitačních manévrech u Země, Venuše a Marsu bylo možné sondu k Jupiteru dopravit v roce 2030.

Mise Evropské vesmírné agentury PLATO, jejímž úkolem bude objevování a výzkum planet podobných Zemi mimo naši Sluneční soustavu, tzv. exoplanet, se posouvá do další vývojové fáze. Brněnské firmě SAB Aerospace se podařilo splnit požadované vibrační testy pro transportní kontejnery, které před cestou do vesmíru ochrání extrémně citlivé kamery. V těchto dnech navíc firma odesílá jeden z transportních kontejnerů do Florencie, kde bude doplněn o kameru a za účelem testování přepraven do Belgie.

Černé díry patří k nejzáhadnějším objektům ve vesmíru. Mají tak silnou gravitaci, že z nich neunikne žádný objekt, a to dokonce ani světlo.

Byl objeven ve vzdálenosti 13 miliard světelných let. Za objevem stojí Very Large Telescope na hvězdárně Paranal v chilské poušti Atacama (Evropská jižní observatoř).

V letošním vydání Československého časopisu pro fyziku 1/2021 vyšlo pěkné shrnutí našeho výzkumného programu Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo. Přečtené to máte za chvilku ... a časopis rozhodně doporučujeme.

První letošní vydání Československého časopisu pro fyziku má rekordních 93 stran (vřele doporučujeme) a je věnováno mimo jiné i udělení Nobelových cen za fyziku roku 2020, jež získali vědci, kteří se zasadili o prokázání existence černých děr.

Na dalším díle populárního seriálu Akademie věd Nezkreslená věda, tentokrát o černých dírách, se podíleli vědci z Astronomického ústavu AV ČR. A nezapomněli ani na nejnovější aktuality.

zatweetovala pár minut po dosednutí Perseverance. A poslala první snímky Marsu z místa přistání.

Mise Evropské kosmické agentury Mars Express a ExoMars Trace Gas Orbiter poskytly snímky kráteru Jezero a okolního regionu pro podporu přistání roveru NASA Perseverance 18. února 2021.

Sonda Evropské kosmické agentury (ESA) Solar Orbiter, na jejíž přípravě se významně podíleli čeští vědci a technici, startovala 10. února 2020. Nyní je na své zhruba dvouleté cestě v pozici od Země za Sluncem (na obrázku). Cesta ke Slunci není vůbec přímočará ani jednoduchá, v tomto roce se chystají ještě průlety kolem Venuše a Země a teprve poté přijde závěrečná fáze na finální oběžnou dráhu kolem naší mateřské hvězdy.

Body jsou sečteny a výherci jsou porotě známi.

Zatímco sonda Solar Orbiter s významnou českou stopou letí ke Slunci už téměř rok, další na svůj start čekají - ExoMars, Proba-3 a JUICE mají start naplánován na rok 2022, ATHENA na rok 2031. Jsme rádi a jsme hrdí, že se na takových projektech můžeme podílet.

Třetí čtvrtina je tou nejhůře snesitelnou fází čehokoliv,  ať už se jedná o sportovní utkání, zkouškové období, trhání zubu, pobyt na ISS nebo dlouhodobou izolaci a omezení v náročných podmínkách v časech pandemie covidu-19. Více o tom Iva Poláčková Šolcová z Psychologického ústavu AV ČR.

Do programu Vesmír pro lidstvo vstoupil také Psychologický ústav Akademie věd ČR. Iva Poláčková Šolcová v prosinci přispěla svou přednáškou na mezinárodní konferenci “The problem of stress caused by prolonged physical and social isolation. The SIRIUS project: The results and prospects of the isolation stress major research areas”.

Pořádá Vesmír pro lidstvo (výzkumný program Akademie věd ČR) a Planetum (Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy), a to pro šikovné děti, mladé talenty a všechny zvídavce, které baví vesmír a užijí si svoji tvorbu spojenou s vesmírnou tématikou. Na nejlepší v jednotlivých kategoriích čekají exkluzivní ceny. Vyhrajte celodenní zážitek v Planetáriu Praha, rodinnou vstupenku, jedinečný kosmický nanošátek či další věcné ceny.

Podívejte se na reportáž České televize v pořadu Věda24. Ohlédnutí za zničenou sondou TARANIS, vystupuje mimo jiné také profesor Ondřej Santolík z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

Vysvětlení, co se stalo při startu rakety Vega, která měla vynést na oběžnou dráhu družici TARANIS, popisuje Michal Václavík z České kosmické kanceláře na stránkách Technetu.

Bohužel kosmický výzkum přináší i špatné zprávy. Po úspěšném startu nosné rakety VEGA 5, která měla na své palubě vynést francouzskou družici TARANIS, došlo k selhání posledního stupně rakety AVUM. Poslední stupeň nedosáhl požadované výšky.

Česká stopa ve vesmíru v pořadu České televize Hyde Park Civilizace.

Výzkum skřítků, obřích výtrysků, světelných kruhů i záření gama nad bouřkovými oblastmi na Zemi – takový je úkol družice TARANIS. Start je naplánován na noc ze 16. na 17. listopadu z kosmodromu Kourou ve francouzské Guyaně. Po patnácti letech příprav tak konečně bude možné nahlédnout do skryté tváře bouří z oběžné dráhy Země. Na palubě sondy jsou i dva české přístroje a stovka vzkazů pro skřítky.

Mise Solar Orbiter studuje Slunce - a na její palubě jsou i české přístroje. Které další mise nesou a nebo ponesou "českou stopu"? Co se nám ve vesmírném výzkumu daří a kam se můžeme posunout?

Záznam diskuze s vědci Astronomického ústavu AV ČR najdete buďto na facebooku Astronomického ústavu AV ČR nebo na YouTube kanálu Astronomického ústavu AV ČR.

Czech Space Week v online prostoru! A za velké účasti našeho programu Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo. Festival věnovaný kosmickým technologiím, kosmickému vzdělání i byznysu proběhne 6.–14. listopadu 2020 - bude to týden plný přednášek, panelových diskuzí a živých vysílání, pro dospělé i pro děti. Podívejte se na program.

Záznam najdete na facebooku Astronomického ústavu AV ČR nebo na YouTube kanálu Astronomického ústavu AV ČR - https://www.youtube.com/watch?v=l8x643g8NEI&feature=youtu.be.

Kdy: 8. 11. 2020 od 18 hodin
Co: diskuze s vědci na téma černých děr
Kde: živé vysílání na facebooku Astronomického ústavu AV ČR

Čerstvý držitel prémie Lumina quaeruntur udělované Akademií věd Georgios Loukes-Gerakopoulos o svém výzkumu říká “Je to krásný pocit, když bádáním překračujete svou hloupost a začnete vnímat to, co se vám skrývalo před očima. Ten pocit je unikátní. Zvlášť když se tento proces uskuteční při kolektivní spolupráci”.

Máme radost, že došlo k oficiálnímu zapojení české vědy a průmyslu - ve spolupráci několika ústavů Akademie věd a českých firem - do instrumentálního vývoje mise LISA.

Náš výzkumný program Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo zhodnotil svojí činnost do září 2020 ve Výroční zprávě, kterou zde zveřejňujeme.

Letošní den otevřených dveří ESA v ESTEC v Holandsku neproběhne klasicky, ale online.

Dne 9. 9. 2020 přesně v 19 hodin 19 minut byl na Svákovské hvězdárně startem rakety symbolicky zahájen provoz astronomického přístroje s parabolickou odraznou plochou o průměru tři metry.

Ministerstvo dopravy ČR ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) připravuje program ambiciózní mise pro Českou republiku. Výzva bude vydána přes ESA EMITS ve formě Invitation To Tender (ITT).

Mezinárodní tým astronomů oznámil objev vzácné molekuly – fosfanu – v oblacích planety Venuše. Na Zemi tento plyn vzniká ve větším množství pouze průmyslově nebo činností mikroorganismů žijících v prostředí bez kyslíku.

Ve Spojených státech zaznamenali vzácný jev nadoblačného blesku, konkrétně tzv. medúzovitého rudého skřítka. Jasný snímek nebeského úkazu, který trvá pouhý zlomek sekundy, pořídila McDonald Observatory v americkém Texasu. Pro Novinky.cz se k výzkumu těchto vzácných jevů vyjadřuje i profesor Ondřej Santolík z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR - https://www.novinky.cz/veda-skoly/clanek/vzacny-ukaz-na-americke-obloze-se-mihli-rudi-skritci-40333692.

Tenhle poetický název ve skutečnosti možná znamená zásadní objev sluneční fyziky, totiž odpověď na záhadu, proč je sluneční korona teplejší než nižší vrstvy sluneční atmosféry.

Evropská sonda Solar Orbiter s významnou českou účastí (Češi se podíleli na 4 z 10 vědeckých přístrojů sondy) zaslala první vědecké údaje včetně snímků Slunce pořízených z nejbližší vzdálenosti od Slunce, jaké kdy nějaká sonda pořídila.

Sonda ESA/NASA Solar Orbiter s významnou českou účastí zaslala první vědecké údaje včetně snímků Slunce pořízených z nejbližší vzdálenosti od Slunce, jaké kdy nějaká sonda pořídila.

O planetární ochraně a jak se bude zkoumat Mars, o tom vypráví Dr. Ivana Kolmašová z Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

Ústav fyziky atmosféry AV ČR, konkrétně jeho Oddělení kosmické fyziky se podílí na řadě misí v rámci výzkumného programu Strategie AV21 - Vesmír pro lidstvo.

Představení evropské mise Solar Orbiter a účasti Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR na jejím přístrojovém vybavení.

Na výstavě Cosmos Discovery přibyl koutek našeho výzkumného programu Vesmír pro lidstvo. Minout ho nemůžete, je na samém konci hned vedle východu z výstavy.

12 témat, 11 ústavů Akademie věd ČR, na 20 spolupracujících institucí na mezinárodní i národní úrovni. Velmi stručně představujeme výzkumný program Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo. 

VESMÍR PRO LIDSTVO - výzkumný program Strategie AV21. Od Slunce přes Sluneční soustavu až do hlubin vesmíru. Od podílu na vývoji a výrobě vědeckých přístrojů na palubách sond a družic až po vzdělávání dětí a mládeže.

Nová studie zveřejněná ve vědeckém časopise Astrophysical Journal použila jiný přístup k výpočtu než tzv. Drakeova rovnice z 60. let minulého století.

Stáhněte si vzdělávací pomůcku, komiks o vzniku seismických vln při zemětřesení a o jejich důležitosti pro poznávání stavby naší Země.

Ode dneška se můžete na výstavě Cosmos Discovery na pražském výstavišti v Holešovicích - https://www.cosmosdiscovery.cz/ - podívat v jejím závěru i na malou ochutnávku současného českého podílu na kosmických misích Evropské kosmické agentury.

Novým tématem výzkumného programu Vesmír pro lidstvo se stal "Gravitační vesmír" zahrnující zjednodušeně řečeno gravitační vlny a velmi hmotné objekty ve vesmíru, samozřejmě tedy i černé díry.

Sluneční přístroje ve Slunečním oddělení několik posledních týdnů pozorují v kampani pro přístroj STIX, který je umístěn na sondě Solar Orbiter.

Přístroj X-IFU na palubě kosmické mise Evropské kosmické agentury Athena bude detekovat rentgenové záření. Aby pochytal doslova každý rentgenový foton, bude muset  pracovat při teplotě blízké absolutní nule - mínus 273,1 stupně Celsia. Podívejte se v krátkém videu dovnitř přístroje a na řetězec událostí, které povedou k tomu, že na Zemi obdržíme data o vesmíru. Video je i s českými titulky.

Jak „zní“ vesmír? A jak vypadá spektrogram pískání nebo hry na trubku? Ze sklepa svého domova odpovídá profesor Ondřej Santolík z Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

Meziplanetární sonda Solar Orbiter, která má na palubě také elektroniku z Matematicko-fyzikální fakulty UK, poslala na Zemi první měření slunečního větru s unikátním časovým rozlišením pořízené přístrojem SWA-PAS.

Evropský astronaut Thomas Pesquet vyrazí příští rok na ISS – nyní trénuje v evropském středisku v Kolíně nad Rýnem a chystá se na přesun do Houstonu. Technická stránka je tedy zajištěna, ale Evropská kosmická agentura (ESA) se nyní obrací na veřejnost s prosbou o pomoc při hledání názvu jeho mise. Výzva je otevřena do půlnoci 12. května 2020. Další informace najdete na https://blogs.esa.int/thomas-pesquet/mission-name-competition/.

Evropská sonda Solar Orbiter právě prožívá další krok na cestě ke Slunci. Začalo totiž uvádění přístroje STIX, na kterém se podílel i Astronomický ústav AV ČR, do provozu. Přístroj STIX je určen na výzkum slunečních erupcí.

V roce 2028 odstartuje dalekohled ARIEL. Jeho úkolem bude prozkoumat prostředí vzdálených exosvětů. A čeští vědci budou u toho! Doufají, že se observatoř stane strojem času, který otevře okno do minulosti Země. Přinášíme vám rozhovor s RNDr. Martinem Ferusem, Ph.D. (Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského) s názvem Mise ARIEL - Evropský stroj času, který byl publikován v populárně naučném časopise Tajemství Vesmíru.   

Startovat k Marsu se letos nebude. Evropská kosmická agentura společně s ruskou kosmickou agenturou Roskosmos rozhodla o odkladu startu druhé etapy mise ExoMars, která má studovat rudou planetu, na rok 2022.

Poslechněte si přednášku Dr. Martina Feruse z oboru astrochemie s názvem Alchymie cizích světů - natočeno v rámci Chemických úterků na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy - https://slideslive.com/38898936/alchymie-cizich-svetu.

Tým z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR již získal první data z přístroje RPW na sondě Solar Orbiter. Jan Souček uvedl, že přístroj i podsystém, který připravovali, fungují dobře: „Všechny antény se vyklopily, což jsou takové kritické operace, někdy se zaseknou, a to je pak průšvih. Nevím o zásadnějším problému.”

20 hodin po startu sondu zachytil Schmidtův dalekohled na observatoři Calar Alto ve Španělsku. Klip pokrývá časový úsek 10 minut a je tvořen 36 pozorováními každých 10 sekund. V době, kdy byl pořízen, byla sonda Solar Orbiter zhruba 310 000 km od Země, tedy téměř ve vzdálenosti Měsíce.

Dosud nejnadějnějšího experimentu, který má tyto otázky odpovědět, se účastní i čeští vědci. Přečtěte si populární článek o práci Dr. Martina Feruse a profesora Svatopluka Civiše z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, který se bude podílet na misi Ariel.

10. února 2020 v 5:03 našeho času z Floridy úspěšně odstartovala sonda Solar Orbiter (ESA - NASA). Na oběžnou dráhu kolem Země ji vynesla raketa Atlas V 411 společnosti ULA (United Launch Alliance). Po stabilizaci na oběžné dráze byl zapnut hlavní motor a sonda byla nasměrována na cestu ke Slunci. Cesta do blízkosti Slunce (maximální přiblížení 0.28 astronomické jednotky) potrvá necelé 2 roky, k navedení ke Slunci bude využito gravitační působení Venuše.

Špičkové laboratoře TOPTEC v Turnově připravují optiku pro mise do vesmíru. Ta na Solar Orbiteru už letí ke Slunci, ale jsou tu i další, např. mise ARIEL.

Sonda Solar Orbiter Evropské kosmické agentury (ESA) se na cestu ke Slunci vydá v začátku příštího týdne. Je prvním a hned velmi viditelným úspěchem členství České republiky v ESA a také české účasti na vědeckých misích ESA. Podle plánu má odstartovat z Floridy 10. února v 5:03 našeho času (tedy 9. února ve 23:03 východoamerického času) pomocí nosné rakety Atlas V 411. Na přípravě čtyř z deseti přístrojů na palubě sondy se podílely české instituce.

Krátké video Ústavu fyziky atmosféry AV ČR představuje sondu Solar Orbiter, nároky na ní kladené a přístroje ke sledování Slunce umístěné na její palubě.

Dvě sluneční sondy - Parker Solar Probe, která už je u Slunce a čerpáme z ní první výsledky měření a Solar Orbiter s významným českým podílem před startem. Shrnuje vedoucí Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR Dr. Miroslav Bárta ve Studiu 6 České televize.

Starty kosmických lodí nejsou snadná záležitost. Z důvodu včerejšího špatného počasí na Floridě může být transport kosmické lodi na odpalovací komplex, kde budou prováděny další operace, proveden až dnes, v pátek 31. ledna. Z tohoto důvodu se start oficiálně posouvá na 10. února v 5:03 našeho středoevropského času.

Na vrcholu hory Haleakala na Havaji se po dvou desetiletích stavby poprvé podíval na Slunce 4metrový sluneční dalekohled Daniela K. Inouye. Dnes největší zrcadlo slunečního dalekohledu na světě dokáže na Slunci pozorovat podrobnosti o průměru 35 kilometrů. Na snímku je vidět granulace slunečního povrchu - fotosféry. Světlá zrna představují horké plazma stoupající z hloubky hvězdy, zatímco tmavší hranice mezi zrny ukazují, kde se plazma ochlazuje a opět klesá. Kredit: NSO / NSF / AURA.

Tahle evropská sonda s velmi významnou českou účastí (http://www.vesmirprolidstvo.cz/cs/mise-a-projekty/Solar-Orbiter-ke-Slunci/zakladni-informace/index.html) už brzy opustí Zemi a vydá se ke Slunci. Bude obíhat naši nejbližší hvězdu, sledovat Slunce zblízka a vůbec poprvé spatříme sluneční póly. Start je po mírném odkladu naplánován na 8. února v 5:15 našeho času. Sonda bude startovat z Floridy raketou Atlas.

Vytištěné nástěnné kalendáře výzkumného programu Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo jsou beznadějně rozebrány, ale pokud byste si chtěli kalendář vytisknout, je zde k dispozici ve formátu pdf.

O výzkumném programu Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo si můžete přečíst v Československém časopise pro fyziku. Na titulní straně sonda Solar Orbiter a uvnitř časopisu témata Česká účast na vývoji rentgenového kalorimetru pro plánovanou družici Evropské kosmické agentury Athena a  Přehled českých příspěvků do vědeckých misí Evropské kosmické agentury.

Materiál, který padá do černé díry, vysílá do vesmíru rentgenové záření. Nyní se - za přispění českých vědců - poprvé podařilo zmapovat dynamiku nejbližšího okolí černé díry pomocí ozvěn tohoto záření pozorovaných rentgenovou observatoří XMM-Newton Evropské kosmické agentury (ESA).

Sluneční erupce provázené výrony koronální hmoty (CME) jsou příčinou výkyvů v kosmickém počasí a mohou mít vliv na naše technologická zařízení. Porozumění erupcím a CME, zejména jejich vývoji od Slunce k Zemi, je proto nezbytné. Tým vědců z Astronomického ústavu Akademie věd a Pařížské observatoře (patřící pod univerzitu Paris Sciences & Lettres) nyní objevil, jak jsou CME během svého letu erodovány, ale i znovu obnovovány, přičemž ukotvení CME na slunečním povrchu driftují, putují po něm. V dalším výzkumu pomůže i Solar Orbiter.

V Praze se od 3. do 6. prosince 2019 uskuteční za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií – AXRO 2019. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice.

Čínská mise eXTP pro pozorování vesmíru v rentgenovém záření by mohla poprvé objasnit strukturu nitra neutronových hvězd, kde se nachází hmota o hustotách větších, než jaká je v jádrech atomů. Dalším cílem mise je pochopit vlastnosti těch nejzakřivenějších prostoročasů v důsledku silných gravitačních polí okolo černých děr. Družice bude ke svému výzkumu využívat nejen spektroskopická měření s vysokým časovým rozlišením, ale i polarimetrii. Takovou kombinací různých technik ve vzájemném souběhu zatím žádný jiný satelit nedisponuje. I díky tomu bude tato observatoř také zkoumat, jak se chová světlo v silných magnetických polích. A to vše s přispěním českých astronomů i průmyslových firem.

Balón FÍK 5 určený pro výzkum kosmického záření bude startovat 29. listopadu 2019 v 8 hodin z letiště Dlouhá Lhota u Příbrami. Buďte u toho ...nebo se zapojte do hledání.

Už jste četli Československý časopis pro fyziku? Jestli ne, můžete to nyní napravit. Třetí číslo tohoto roku je naplněno vesmírnými tématy včetně zapojení českých institucí do kosmického výzkumu v rámci programu Vesmír pro lidstvo. Dočtete se ale také o minulých projektech, např. Magionu, o historické výstavě měsíční horniny v Ondřejově, o projektu Apollo nebo o americkém astronautu Feustelovi. Tak hezké čtení...

Je to hvězda nebo planeta, pokládají si otázku astronomové zkoumající nové objevy z vesmírné mise TESS. Pro systém TOI-503 není správná z odpovědí ani jedna.

Smažený sýr a Okurkový salát přes výběrovou komisi (samozřejmě) neprošly.

Máme fotografie od profesora Petra Heinzela, který byl na místě a také Česká televize odvysílala reportáž (odkaz v závěru). Podívejte se, jak vypadá sonda, která se v únoru 2020 vydá ke Slunci.

18.10.2019 Evropská kosmická agentura (ESA) pořádá v Mnichově den pro média s poslední možností zhlédnout sondu Solar Orbiter, která je po absolvování všech testů připravena k transportu na kosmodrom na Floridě (start 6. února 2020).

Uskuteční se 22. října 2019 od 9:30 na Geofyzikálním ústavu AV ČR, Boční II 1401, Praha, Spořilov. Program setkání bude zahrnovat prezentace za jednotlivá řešená témata v rámci výzkumného programu. Prostor bude dán i dalším zájemcům, například ze strany průmyslu se zájmem o spolupráci i diskuzi ohledně dalšího směřování programu. Na setkání jsou srdečně zváni všichni řešitelé programu VP 16 a zástupci státní, akademické i průmyslové sféry se zájmem o kosmické technologie. Program a další informace najdete na http://astro.cas.cz/av21-vp16-meeting-2019/.

Ve středu 4. září budeme od 8:30 do 19 hodin na Vítězném náměstí v Praze Dejvicích v rámci Festivalu vědy - http://www.festival-vedy.cz/. Vstup zdarma. Program pro vás připravujeme - podívat se budete moci dalekohledy s filtry na Slunce nebo zažít pokus se stavem beztíže, ke kterému bude stačit PET láhev a GoPro kamera se zpomalenými záběry.

V pátek 5. července 2019 bude na oběžnou dráhu kolem Země vysláno spolu s meteorologickou družicí Meteor 2-2 dalších čtyřicet malých družic. Jednou z nich je i družice Socrat-R, na jejímž přístrojovém vybavení se podílely české akademické instituce a firmy.

Přijďte se podívat do expozice programu Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo na Veletrhu vědy. Už zdálky vás upoutá model rentgenové družice Athena s plánovaným startem do vesmíru v roce 2031.

Konsorcium přístroje X-IFU vydalo tiskovou zprávu. Češi budou pro přístroj X-IFU družice Athena Evropské kosmické agentury vyvíjet a vyrábět tzv. Remote Terminal Unit (RTU), který je součástí elektroniky, zodpovědné za kontrolu a řízení teploty uvnitř přístroje a ovládání dalších elektronických a mechanických součástí přístroje. Česká vlajka se tak právem dostala do skupiny států podílejících se na vrcholném výzkumu vesmíru.

Skupina výzkumu exoplanet Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR pod vedením Dr. Petra Kabátha se stala oficiálním členem vesmírné mise PLATO. Jedná se o první přímou českou účast na výzkumu exoplanet.

Dne 17. 6. 2019 pořádá Oddělení klimatologie Ústavu fyziky atmosféry AV ČR ve spolupráci s RUS Copernicus (Research and user suport for sentinel core products) jednodenní seminář zaměřený na přístup k satelitním datům a jejich zpracování.