Zahlavi

Světelné znečištění

Světelné znečištění (light pollution) je problém spojený s nadměrným nebo nevhodným osvětlením, které narušuje noční tmavou oblohu a má negativní dopad na životní prostředí a lidské zdraví. Jeho intenzita neustále narůstá a ekosystém není schopen se na tak rychlou změnu adaptovat. Evropský parlament zařadil světelné znečištění ve své výzvě k obnově přírody (2023) jako jedno ze zásadních znečištění, v roce 2024 toto znění schválil.

V rámci Strategie AV21 propojujeme různé obory a navíc se bude jednat o výstup směrem k veřejnosti, jak je možné problém řešit. Ambicí také je být konzultačním místem pro samosprávu a státní správu. Světelné znečištění chápeme jako soubor všech negativních projevů umělého světla v noci, připravuje se však napříč obory konsensuální definice.

V průběhu 20. století se lidstvo dostalo do situace, že ⅔ obyvatel Země (v Evropě a v USA je to 99 %) žije v oblastech zasažených světelným znečištěním. Populace se na většině míst planety dostává z původního kontrastu denního světla a noční tmy do režimu neustálého šera bez tmy v noci. Umělé světlo prokazatelně nadužíváme. To škodí jak astronomům v pozorování oblohy, tak ale i všem lidem, protože noční oblohu využíváme i k prosté relaxaci, UNESCO nerušený pohled na noční oblohu zařadilo už v 90. letech minulého století do práv pro budoucí generace. Ještě zásadnější negativní účinky má světelné znečištění v oblasti ochrany přírody, resp. nočního životního prostředí, v biodiverzitě, v riziku ztráty opylovačů a tedy v potravinové bezpečnosti a nedostatečná tma v noci je zásadním ohrožením zdraví člověka. Problematika se také odráží v bezpečnosti, resp. nebezpečnosti vlivem oslnění a v ekonomice - jen v České republice se do špatných směrů ročně vysvítí asi za 2 miliardy korun.

Vyjmenované oblasti negativních dopadů světelného znečištění napovídají, které obory je do řešení problému třeba zapojit. V prvním roce vstupujeme ve spolupráci Astronomického ústavu AV ČR a Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Pro komplexnější analýzu a monitorování světelného znečištění je obvykle používáno několik specializovaných družic a senzorů, jako je například družice Suomi NPP se senzorem VIIRS (Visible Infrared Imaging Radiometer Suite) s prostorovým rozlišením 500 m, který byl navržen specificky pro monitorování nočního osvětlení na Zemi. Satelitní data z družic Landsat mohou být použita k monitorování světelného znečištění, i když data Landsat jsou především určena pro snímání zemského povrchu ve viditelném a infračerveném spektru a družice nemá specializované senzory pro noční osvětlení. Družice Landsat může snímat noční scény v pásmu 6 (10.41-12.5 µm) s prostorovým rozlišením 120 m pro identifikaci světelného znečištění a pro vizualizaci rozložení světelného znečištění. Analýza obrazů z různých časových období může ukázat změny v intenzitě osvětlení. Při analýze světelného znečištění ze satelitních dat je také důležité brát v úvahu sezónní a meteorologické vlivy, aby bylo možné správně interpretovat výsledky a identifikovat změny v osvětlení. To bude naším cílem.

Postupně chceme oslovit další obory, zejména Fyziologický ústav AV ČR. Propojíme se s Psychologickým ústavem AV ČR a s experimentem Hydronaut, který řeší opačný konec našeho problému – denní prokognitivní osvětlení. Výzkum působení na cirkadiánní rytmus člověka tak může být společný. Budeme dbát na propojení s univerzitami a průmyslovou sférou.

Získané poznatky chceme přenášet do státní správy (především Ministerstvo životního prostředí a CENIA) a do Parlamentu České republiky. Chceme spolupracovat s profesními organizacemi (Česká společnost pro osvětlování, Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení, Česká astronomická společnost). Postupně budeme chtít do diskuze a řešení zapojit školy všech stupňů. Budeme podporovat bakalářské a diplomové práce na toto téma. Chystáme i řadu výstupů pro veřejnost.

Kontakt na řešitele

Pavel Suchan
Astronomický ústav AV ČR
e-mail: suchan@astro.cz