Solar Orbiter - měření u Venuše
18. 08. 2021

Evropská sonda Solar Orbiter️ provedla v minulém týdnu svůj druhý průlet okolo planety Venuše. Tímto manévrem došlo k další korekci její dráhy okolo Slunce. Během tohoto relativně vzdáleného průletu byla sonda nejblíže k Venuši ve vzdálenosti téměř 8000 km od jejího povrchu. Přístroj RPW/TDS, vyvinutý na Oddělení kosmické fyziky Akademie věd České republiky, byl aktivní a měřil. Na vizualizaci je vidět dráha sondy (dole) a záznam měření vlnového přístroje TDS (nahoře).
Zaznamenaný signál byl poté převeden do slyšitelného zvuku. Výška slyšitelného zvuku odpovídá skutečně měřené frekvenci vln v plazmatu. Jedná se o záznam především iontově zvukových vln, které se vyskytují v přechodové oblasti za planetou (z pohledu od Slunce) v důsledku interakce planety se slunečním větrem.
Zdroj: Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Přečtěte si také
- PLATO - hledání druhé Země - milník v přípravě mise ESA s českou účastí
- Čeští vědci a inženýři se hlásí do evropského vesmírného programu s jedenácti návrhy na nové mise
- Ministr dopravy Martin Kupka navštívil ondřejovskou hvězdárnu
- První snímky z Vera Rubin Observatory
- Kip Thorne navštívil Prahu: Na zaplněné přednášce vzpomínal také na Jiřího Bičáka
- Konference „Světlo, tma, život: cesta ke změně“ 11. září v Praze
- Pozvánka: První světlo Observatoře Very Rubinové
- Nabídka spolupráce na vesmírném teleskopu TOLIMAN
- Když voda připomíná vesmír
- Vesmír očima mladých: nová filmová soutěž
18. 08. 2021

Evropská sonda Solar Orbiter️ provedla v minulém týdnu svůj druhý průlet okolo planety Venuše. Tímto manévrem došlo k další korekci její dráhy okolo Slunce. Během tohoto relativně vzdáleného průletu byla sonda nejblíže k Venuši ve vzdálenosti téměř 8000 km od jejího povrchu. Přístroj RPW/TDS, vyvinutý na Oddělení kosmické fyziky Akademie věd České republiky, byl aktivní a měřil. Na vizualizaci je vidět dráha sondy (dole) a záznam měření vlnového přístroje TDS (nahoře).
Zaznamenaný signál byl poté převeden do slyšitelného zvuku. Výška slyšitelného zvuku odpovídá skutečně měřené frekvenci vln v plazmatu. Jedná se o záznam především iontově zvukových vln, které se vyskytují v přechodové oblasti za planetou (z pohledu od Slunce) v důsledku interakce planety se slunečním větrem.
Zdroj: Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Přečtěte si také
- PLATO - hledání druhé Země - milník v přípravě mise ESA s českou účastí
- Čeští vědci a inženýři se hlásí do evropského vesmírného programu s jedenácti návrhy na nové mise
- Ministr dopravy Martin Kupka navštívil ondřejovskou hvězdárnu
- První snímky z Vera Rubin Observatory
- Kip Thorne navštívil Prahu: Na zaplněné přednášce vzpomínal také na Jiřího Bičáka
- Konference „Světlo, tma, život: cesta ke změně“ 11. září v Praze
- Pozvánka: První světlo Observatoře Very Rubinové
- Nabídka spolupráce na vesmírném teleskopu TOLIMAN
- Když voda připomíná vesmír
- Vesmír očima mladých: nová filmová soutěž