Solar Orbiter - měření u Venuše
18. 08. 2021

Evropská sonda Solar Orbiter️ provedla v minulém týdnu svůj druhý průlet okolo planety Venuše. Tímto manévrem došlo k další korekci její dráhy okolo Slunce. Během tohoto relativně vzdáleného průletu byla sonda nejblíže k Venuši ve vzdálenosti téměř 8000 km od jejího povrchu. Přístroj RPW/TDS, vyvinutý na Oddělení kosmické fyziky Akademie věd České republiky, byl aktivní a měřil. Na vizualizaci je vidět dráha sondy (dole) a záznam měření vlnového přístroje TDS (nahoře).
Zaznamenaný signál byl poté převeden do slyšitelného zvuku. Výška slyšitelného zvuku odpovídá skutečně měřené frekvenci vln v plazmatu. Jedná se o záznam především iontově zvukových vln, které se vyskytují v přechodové oblasti za planetou (z pohledu od Slunce) v důsledku interakce planety se slunečním větrem.
Zdroj: Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Přečtěte si také
- Rok od letu Zero-G: Do regionů zamíří mobilní „vesmírná loď“
- „Skryté superbouře“ na Jupiteru: nová analýza blesků z dat sondy Juno
- K veřejnému osvětlení v Praze
- Jak na radiaci na Zemi, ve vzduchu i ve vesmíru? Do Prahy se sjede přes 500 radiačních expertů
- Přednáška Evropské kosmické mise s českou účastí
- Workshop pro kadety Zero-G na Akademii věd ČR - Laboratoře FZU a přednáška o psychologickém výzkumu při letech do vesmíru
- Zvyšuje bílé světlo v ulicích bezpečnost? Analýzou jsme zjistili, že ne
- Cena Františka Nušla pro prof. Vladimíra Karase
- Šťastnou cestu do Antarktidy
- Jak správně svítit na ulicích? Máme informace ...
18. 08. 2021

Evropská sonda Solar Orbiter️ provedla v minulém týdnu svůj druhý průlet okolo planety Venuše. Tímto manévrem došlo k další korekci její dráhy okolo Slunce. Během tohoto relativně vzdáleného průletu byla sonda nejblíže k Venuši ve vzdálenosti téměř 8000 km od jejího povrchu. Přístroj RPW/TDS, vyvinutý na Oddělení kosmické fyziky Akademie věd České republiky, byl aktivní a měřil. Na vizualizaci je vidět dráha sondy (dole) a záznam měření vlnového přístroje TDS (nahoře).
Zaznamenaný signál byl poté převeden do slyšitelného zvuku. Výška slyšitelného zvuku odpovídá skutečně měřené frekvenci vln v plazmatu. Jedná se o záznam především iontově zvukových vln, které se vyskytují v přechodové oblasti za planetou (z pohledu od Slunce) v důsledku interakce planety se slunečním větrem.
Zdroj: Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Přečtěte si také
- Rok od letu Zero-G: Do regionů zamíří mobilní „vesmírná loď“
- „Skryté superbouře“ na Jupiteru: nová analýza blesků z dat sondy Juno
- K veřejnému osvětlení v Praze
- Jak na radiaci na Zemi, ve vzduchu i ve vesmíru? Do Prahy se sjede přes 500 radiačních expertů
- Přednáška Evropské kosmické mise s českou účastí
- Workshop pro kadety Zero-G na Akademii věd ČR - Laboratoře FZU a přednáška o psychologickém výzkumu při letech do vesmíru
- Zvyšuje bílé světlo v ulicích bezpečnost? Analýzou jsme zjistili, že ne
- Cena Františka Nušla pro prof. Vladimíra Karase
- Šťastnou cestu do Antarktidy
- Jak správně svítit na ulicích? Máme informace ...

