„Skryté superbouře“ na Jupiteru: nová analýza blesků z dat sondy Juno
26. 03. 2026
Bleskovou aktivitou během tzv. „skrytých bouří“ (stealth superstorms, neviditelných v optické oblasti spektra) na Jupiteru se zabývá nová studie publikovaná v prestižním časopise AGU Advances. Práce, na níž se významně podíleli i vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR, využívá data z mikrovlnného radiometru (MWR) na palubě sondy Juno a přináší historicky první měření distribuce výkonu rádiových pulzů tamních blesků.
Dosavadní poznatky o blescích na Jupiteru vycházely především z optického snímkování noční strany planety (např. mise Galileo). „Častým závěrem těchto pozorování bylo, že optická energie blesků v atmosféře planety Jupiter odpovídá nejenergetičtějším pozemským výbojům, známým jako superblesky. Tato metoda však pravděpodobně zachycovala pouze horní hranici energetického spektra a opomíjela běžnou bleskovou aktivitu,“ říká Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.
Nové měření umožnil unikátní meteorologický stav v severním rovníkovém pásu Jupiteru v letech 2021–2022. Tato oblast tehdy přešla z neobvykle klidného stadia do tzv. „skrytých superbouří“, tedy do fáze s izolovanými konvektivními bouřemi viditelnými jen v radiové oblasti spektra. Rádiové vlny jsou totiž další z forem elektromagnetického záření, které blesky produkují, a které jsou pro vědce mimořádně cenné. Umožňují totiž studovat bouře i ve chvíli, kdy mračna nebo jiné složky atmosféry blokují viditelné světlo.
Právě izolovaná povaha těchto bouří umožnila vědcům výrazně zpřesnit odhad výkonu zdrojových blesků. Analýza ukázala, že průměrná četnost pulzů v těchto bouřích dosahuje 3 pulzy za sekundu, což je výrazně více, než uváděla dřívější optická měření. Navíc přístroj MWR pravděpodobně detekoval typickou bleskovou aktivitu, nikoliv pouze vzácné energetické extrémy.
Studie uvádí, že rádiový výkon blesků ve „skrytých superbouřích“ může být srovnatelný s pozemskými blesky. „Měření je bohužel zatíženo značnou nejistotou, neboť se do jednoho záznamu přístroje MWR (0.1 s) může akumulovat energie několika bleskových výbojů a ani porovnání s energiemi blesků naměřených na oběžné dráze okolo Země nepřináší úplně jasné závěry. Nicméně momentálně analyzujeme energii hvizdů – záznamů signálů od blesků přístrojem Waves na sondě Juno s výrazně lepším časovým rozlišením a doufám, že brzy zpřesníme závěry získané na základě měření mikrovlnným přístrojem, “ vysvětluje česká vědkyně Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.
Časopis AGU Advances publikuje pouze studie s mimořádným dopadem. Práce českých vědců pomáhá nejen pochopit fungování atmosféry Jupiteru, ale zpětně nám dává lepší vhled do fyziky blesků obecně. Pochopení těchto procesů je klíčové i pro budoucí vesmírné mise, jako je například evropská sonda JUICE, která k Jupiteru aktuálně míří.
Sonda Juno (NASA) přelétala v srpnu 2022 nad atmosférou Jupiteru od severu k jihu (žlutá dráha) a detekovala shluk rádiových pulzů pocházejících z blesků (tyrkysové kroužky). Mapa v pozadí z Hubbleova vesmírného dalekohledu identifikovala zdroj blesků jako izolovanou „skrytou superbouři“ (stealth superstorm). Vložený výřez ukazuje dřívější mračno (tzv. plume) skryté superbouře zachycené kamerou JunoCam.
Zdroj: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Björn Jónsson (JunoCam); AGU Advances (2026). DOI: 10.1029/2025av002083; HST a Juno MWR.
Odkaz na studii: Wong et al. (2026). Radio Pulse Power Distribution of Lightning in Jupiter's 2021–2022 Stealth Superstorms. AGU Advances. Wiley Online Library. DOI: 10.1029/2025AV002083
Přečtěte si také
- K veřejnému osvětlení v Praze
- Jak na radiaci na Zemi, ve vzduchu i ve vesmíru? Do Prahy se sjede přes 500 radiačních expertů
- Přednáška Evropské kosmické mise s českou účastí
- Workshop pro kadety Zero-G na Akademii věd ČR - Laboratoře FZU a přednáška o psychologickém výzkumu při letech do vesmíru
- Zvyšuje bílé světlo v ulicích bezpečnost? Analýzou jsme zjistili, že ne
- Cena Františka Nušla pro prof. Vladimíra Karase
- Šťastnou cestu do Antarktidy
- Jak správně svítit na ulicích? Máme informace ...
- Seminář STUŽ o veřejném osvětlení
- Nová popularizační brožura: Meteosat třetí generace: Nová éra družicových pozorování
26. 03. 2026
Bleskovou aktivitou během tzv. „skrytých bouří“ (stealth superstorms, neviditelných v optické oblasti spektra) na Jupiteru se zabývá nová studie publikovaná v prestižním časopise AGU Advances. Práce, na níž se významně podíleli i vědci z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR, využívá data z mikrovlnného radiometru (MWR) na palubě sondy Juno a přináší historicky první měření distribuce výkonu rádiových pulzů tamních blesků.
Dosavadní poznatky o blescích na Jupiteru vycházely především z optického snímkování noční strany planety (např. mise Galileo). „Častým závěrem těchto pozorování bylo, že optická energie blesků v atmosféře planety Jupiter odpovídá nejenergetičtějším pozemským výbojům, známým jako superblesky. Tato metoda však pravděpodobně zachycovala pouze horní hranici energetického spektra a opomíjela běžnou bleskovou aktivitu,“ říká Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.
Nové měření umožnil unikátní meteorologický stav v severním rovníkovém pásu Jupiteru v letech 2021–2022. Tato oblast tehdy přešla z neobvykle klidného stadia do tzv. „skrytých superbouří“, tedy do fáze s izolovanými konvektivními bouřemi viditelnými jen v radiové oblasti spektra. Rádiové vlny jsou totiž další z forem elektromagnetického záření, které blesky produkují, a které jsou pro vědce mimořádně cenné. Umožňují totiž studovat bouře i ve chvíli, kdy mračna nebo jiné složky atmosféry blokují viditelné světlo.
Právě izolovaná povaha těchto bouří umožnila vědcům výrazně zpřesnit odhad výkonu zdrojových blesků. Analýza ukázala, že průměrná četnost pulzů v těchto bouřích dosahuje 3 pulzy za sekundu, což je výrazně více, než uváděla dřívější optická měření. Navíc přístroj MWR pravděpodobně detekoval typickou bleskovou aktivitu, nikoliv pouze vzácné energetické extrémy.
Studie uvádí, že rádiový výkon blesků ve „skrytých superbouřích“ může být srovnatelný s pozemskými blesky. „Měření je bohužel zatíženo značnou nejistotou, neboť se do jednoho záznamu přístroje MWR (0.1 s) může akumulovat energie několika bleskových výbojů a ani porovnání s energiemi blesků naměřených na oběžné dráze okolo Země nepřináší úplně jasné závěry. Nicméně momentálně analyzujeme energii hvizdů – záznamů signálů od blesků přístrojem Waves na sondě Juno s výrazně lepším časovým rozlišením a doufám, že brzy zpřesníme závěry získané na základě měření mikrovlnným přístrojem, “ vysvětluje česká vědkyně Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.
Časopis AGU Advances publikuje pouze studie s mimořádným dopadem. Práce českých vědců pomáhá nejen pochopit fungování atmosféry Jupiteru, ale zpětně nám dává lepší vhled do fyziky blesků obecně. Pochopení těchto procesů je klíčové i pro budoucí vesmírné mise, jako je například evropská sonda JUICE, která k Jupiteru aktuálně míří.
Sonda Juno (NASA) přelétala v srpnu 2022 nad atmosférou Jupiteru od severu k jihu (žlutá dráha) a detekovala shluk rádiových pulzů pocházejících z blesků (tyrkysové kroužky). Mapa v pozadí z Hubbleova vesmírného dalekohledu identifikovala zdroj blesků jako izolovanou „skrytou superbouři“ (stealth superstorm). Vložený výřez ukazuje dřívější mračno (tzv. plume) skryté superbouře zachycené kamerou JunoCam.
Zdroj: NASA/JPL-Caltech/SwRI/MSSS/Björn Jónsson (JunoCam); AGU Advances (2026). DOI: 10.1029/2025av002083; HST a Juno MWR.
Odkaz na studii: Wong et al. (2026). Radio Pulse Power Distribution of Lightning in Jupiter's 2021–2022 Stealth Superstorms. AGU Advances. Wiley Online Library. DOI: 10.1029/2025AV002083
Přečtěte si také
- K veřejnému osvětlení v Praze
- Jak na radiaci na Zemi, ve vzduchu i ve vesmíru? Do Prahy se sjede přes 500 radiačních expertů
- Přednáška Evropské kosmické mise s českou účastí
- Workshop pro kadety Zero-G na Akademii věd ČR - Laboratoře FZU a přednáška o psychologickém výzkumu při letech do vesmíru
- Zvyšuje bílé světlo v ulicích bezpečnost? Analýzou jsme zjistili, že ne
- Cena Františka Nušla pro prof. Vladimíra Karase
- Šťastnou cestu do Antarktidy
- Jak správně svítit na ulicích? Máme informace ...
- Seminář STUŽ o veřejném osvětlení
- Nová popularizační brožura: Meteosat třetí generace: Nová éra družicových pozorování
