Zahlavi

K veřejnému osvětlení v Praze

12. 03. 2026

Se souhlasem autora zveřejňujeme příspěvek Ing. Michala Cifry, Ph.D. z oddělení Bioelektrodynamika Ústavu fotoniky a elektroniky Akademie věd České republiky. Zazněl na Magistrátu hlavního města Prahy 12.února 2026 při projednávání Petice Chraňme pražskou noc.

Vážený pane primátore, vážené zastupitelky, vážení zastupitelé,

jmenuji se Michal Cifra. Dnes k vám mluvím jako nezávislý odborník k technickému rozhodnutí, které ovlivní Prahu na mnoho desítek let. Díky vzdělání v biomedicínském inženýrství i doktorátu z radioelektroniky na ČVUT mám rámcové pochopení jak fyziologických, tak technických aspektů osvětlení. Dlouhodobě se jako vědec věnuji i molekulární fotofyzice a fotobiologii.

Chápu ekonomické a provozní důvody modernizace veřejného osvětlení – úspory energie, menší nároky na údržbu a spolehlivost jsou legitimní cíle. A zároveň – jako vedoucí výzkumného týmu a nositel grantů ve veřejné výzkumné instituci mám zkušenost s tím, jak jsou veřejné zakázky složité, jaké mají právní mantinely a jak důležité je nastavit požadavky správně hned napoprvé. Debata tedy nestojí „zda modernizovat“, ale jak modernizovat, aby se při stejné funkci a úsporách zbytečně nezvyšovala světelná zátěž.

V debatách se často objevuje argument, že „bělejší“ světlo automaticky znamená vyšší bezpečnost. Jenže nezávislé dlouhodobé evaluace ukazují, že samotná změna barvy světla nemá spolehlivě prokazatelný efekt ani na nehodovost, ani na kriminalitu. Příklad: v britském Leedsu proběhla rozsáhlá výměna téměř 80 000 lamp a vyhodnocovala se bezpečnost na velkých souborech dat: u dopravy šlo asi o vyhodnocení 19 000 zranění při dopravních nehodách [1] a u kriminality se analyzovalo zhruba 470 000 policejních záznamů [2]. Závěr byl, že jednoznačný pokles nehodovosti, či kriminality se jen díky změně spektra neukázal [1], [2]. To neznamená, že osvětlení je pro bezpečnost nepodstatné – znamená to, že barva světla sama o sobě není záruka. Na bezpečnost má typicky větší vliv kvalita návrhu: rovnoměrnost, omezení oslnění, směrování světla tam, kde je potřeba, a dobrá údržba. Bezpečnost se dá zvýšit jinak, než aby se do nočního prostředí přidávalo více modré složky.

Navíc modrá složka je biologicky nejaktivnější [3], [4], [5]. U lidí je podstatné hlavně světlo, které se večer a v noci dostává mimo komunikace – typicky do oken a ložnic – protože i relativně nízké hladiny mohou zhoršovat usínání a kvalitu spánku [6]. U městské přírody jsou dopady modře bohatého světla na noční hmyz a ekosystémy doložené velmi přesvědčivě. Neříkám to alarmisticky; jen jako racionální důvod, proč je výhodné volit spektrum a optiku tak, aby se rizika [7], [8], [9] minimalizovala.

Jako nezávislý odborník proto doporučuji, aby modernizace zejména v obytných částech jasně preferovala:

  • LED s velmi nízkou modrou složkou (cca < 2200 K CCT, případně jantarové fosforem konvertované),
  • kvalitní optiku a clonění (minimum světla do oken a nad horizont),
  • noční tlumení nebo adaptivní regulaci tam, kde to dává smysl,
  • a pilotní úseky s jednoduchým měřením (oslnění, rovnoměrnost, světlo v oknech), aby se rozhodovalo podle parametrů, ne dojmů.

Smyslem je dosáhnout úspor a funkčního osvětlení, ale zároveň se vyhnout zbytečnému posunu k „bělejšímu“ nočnímu světlu tam, kde to nepřináší jasný přínos a může to mít vedlejší dopady.

Děkuji.

[1]   P. R. Marchant and P. D. Norman, “To determine if changing to white light street lamps improves road safety: A multilevel longitudinal analysis of road traffic collisions during the relighting of Leeds, a UK city,” Appl. Spatial Analysis, vol. 15, no. 4, pp. 1583–1608, Dec. 2022, doi: 10.1007/s12061-022-09468-w.
[2]   P. R. Marchant and P. D. Norman, “To Determine if Changing to White Light Street Lamps Reduces Crime: A Multilevel Longitudinal Analysis of Crime Occurrence during the Relighting of Leeds, a UK City,” Appl. Spatial Analysis, vol. 18, no. 3, p. 77, Jun. 2025, doi: 10.1007/s12061-025-09675-1.
[3]   R. P. Najjar, “Melatonin suppression by light involves different retinal photoreceptors in young and older adults,” Journal of Pineal Research, vol. 76, no. 1, p. e12930, 2024, doi: 10.1111/jpi.12930.
[4]   M. A. St Hilaire et al., “The spectral sensitivity of human circadian phase resetting and melatonin suppression to light changes dynamically with light duration,” Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, vol. 119, no. 51, p. e2205301119, 2022, doi: 10.1073/pnas.2205301119.
[5]   C. Vetter et al., “A Review of Human Physiological Responses to Light: Implications for the Development of Integrative Lighting Solutions,” LEUKOS, vol. 18, no. 3, pp. 387–414, 2022, doi: 10.1080/15502724.2021.1872383.
[6]   T. M. Brown, “Recommendations for daytime, evening, and nighttime indoor light exposure to best support physiology, sleep, and wakefulness in healthy adults,” PLOS Biology, vol. 20, no. 3, p. e3001571, 2022, doi: 10.1371/journal.pbio.3001571.
[7]   A. Palomar-Cros et al., “Indoor and outdoor artificial light-at-night (ALAN) and cancer risk: A systematic review and meta-analysis of multiple cancer sites and with a critical appraisal of exposure assessment,” Science of The Total Environment, vol. 955, p. 177059, Dec. 2024, doi: 10.1016/j.scitotenv.2024.177059.
[8]   F. van Langevelde, J. A. Ettema, M. Donners, M. F. WallisDeVries, and D. Groenendijk, “Effect of spectral composition of artificial light on the attraction of moths,” Biological Conservation, vol. 144, no. 9, pp. 2274–2281, Sep. 2011, doi: 10.1016/j.biocon.2011.06.004.
[9]   E. Knop, L. Zoller, R. Ryser, C. Gerpe, M. Hörler, and C. Fontaine, “Artificial light at night as a new threat to pollination,” Nature, vol. 548, no. 7666, pp. 206–209, Aug. 2017, doi: 10.1038/nature23288.

12. 03. 2026

Se souhlasem autora zveřejňujeme příspěvek Ing. Michala Cifry, Ph.D. z oddělení Bioelektrodynamika Ústavu fotoniky a elektroniky Akademie věd České republiky. Zazněl na Magistrátu hlavního města Prahy 12.února 2026 při projednávání Petice Chraňme pražskou noc.

Vážený pane primátore, vážené zastupitelky, vážení zastupitelé,

jmenuji se Michal Cifra. Dnes k vám mluvím jako nezávislý odborník k technickému rozhodnutí, které ovlivní Prahu na mnoho desítek let. Díky vzdělání v biomedicínském inženýrství i doktorátu z radioelektroniky na ČVUT mám rámcové pochopení jak fyziologických, tak technických aspektů osvětlení. Dlouhodobě se jako vědec věnuji i molekulární fotofyzice a fotobiologii.

Chápu ekonomické a provozní důvody modernizace veřejného osvětlení – úspory energie, menší nároky na údržbu a spolehlivost jsou legitimní cíle. A zároveň – jako vedoucí výzkumného týmu a nositel grantů ve veřejné výzkumné instituci mám zkušenost s tím, jak jsou veřejné zakázky složité, jaké mají právní mantinely a jak důležité je nastavit požadavky správně hned napoprvé. Debata tedy nestojí „zda modernizovat“, ale jak modernizovat, aby se při stejné funkci a úsporách zbytečně nezvyšovala světelná zátěž.

V debatách se často objevuje argument, že „bělejší“ světlo automaticky znamená vyšší bezpečnost. Jenže nezávislé dlouhodobé evaluace ukazují, že samotná změna barvy světla nemá spolehlivě prokazatelný efekt ani na nehodovost, ani na kriminalitu. Příklad: v britském Leedsu proběhla rozsáhlá výměna téměř 80 000 lamp a vyhodnocovala se bezpečnost na velkých souborech dat: u dopravy šlo asi o vyhodnocení 19 000 zranění při dopravních nehodách [1] a u kriminality se analyzovalo zhruba 470 000 policejních záznamů [2]. Závěr byl, že jednoznačný pokles nehodovosti, či kriminality se jen díky změně spektra neukázal [1], [2]. To neznamená, že osvětlení je pro bezpečnost nepodstatné – znamená to, že barva světla sama o sobě není záruka. Na bezpečnost má typicky větší vliv kvalita návrhu: rovnoměrnost, omezení oslnění, směrování světla tam, kde je potřeba, a dobrá údržba. Bezpečnost se dá zvýšit jinak, než aby se do nočního prostředí přidávalo více modré složky.

Navíc modrá složka je biologicky nejaktivnější [3], [4], [5]. U lidí je podstatné hlavně světlo, které se večer a v noci dostává mimo komunikace – typicky do oken a ložnic – protože i relativně nízké hladiny mohou zhoršovat usínání a kvalitu spánku [6]. U městské přírody jsou dopady modře bohatého světla na noční hmyz a ekosystémy doložené velmi přesvědčivě. Neříkám to alarmisticky; jen jako racionální důvod, proč je výhodné volit spektrum a optiku tak, aby se rizika [7], [8], [9] minimalizovala.

Jako nezávislý odborník proto doporučuji, aby modernizace zejména v obytných částech jasně preferovala:

  • LED s velmi nízkou modrou složkou (cca < 2200 K CCT, případně jantarové fosforem konvertované),
  • kvalitní optiku a clonění (minimum světla do oken a nad horizont),
  • noční tlumení nebo adaptivní regulaci tam, kde to dává smysl,
  • a pilotní úseky s jednoduchým měřením (oslnění, rovnoměrnost, světlo v oknech), aby se rozhodovalo podle parametrů, ne dojmů.

Smyslem je dosáhnout úspor a funkčního osvětlení, ale zároveň se vyhnout zbytečnému posunu k „bělejšímu“ nočnímu světlu tam, kde to nepřináší jasný přínos a může to mít vedlejší dopady.

Děkuji.

[1]   P. R. Marchant and P. D. Norman, “To determine if changing to white light street lamps improves road safety: A multilevel longitudinal analysis of road traffic collisions during the relighting of Leeds, a UK city,” Appl. Spatial Analysis, vol. 15, no. 4, pp. 1583–1608, Dec. 2022, doi: 10.1007/s12061-022-09468-w.
[2]   P. R. Marchant and P. D. Norman, “To Determine if Changing to White Light Street Lamps Reduces Crime: A Multilevel Longitudinal Analysis of Crime Occurrence during the Relighting of Leeds, a UK City,” Appl. Spatial Analysis, vol. 18, no. 3, p. 77, Jun. 2025, doi: 10.1007/s12061-025-09675-1.
[3]   R. P. Najjar, “Melatonin suppression by light involves different retinal photoreceptors in young and older adults,” Journal of Pineal Research, vol. 76, no. 1, p. e12930, 2024, doi: 10.1111/jpi.12930.
[4]   M. A. St Hilaire et al., “The spectral sensitivity of human circadian phase resetting and melatonin suppression to light changes dynamically with light duration,” Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, vol. 119, no. 51, p. e2205301119, 2022, doi: 10.1073/pnas.2205301119.
[5]   C. Vetter et al., “A Review of Human Physiological Responses to Light: Implications for the Development of Integrative Lighting Solutions,” LEUKOS, vol. 18, no. 3, pp. 387–414, 2022, doi: 10.1080/15502724.2021.1872383.
[6]   T. M. Brown, “Recommendations for daytime, evening, and nighttime indoor light exposure to best support physiology, sleep, and wakefulness in healthy adults,” PLOS Biology, vol. 20, no. 3, p. e3001571, 2022, doi: 10.1371/journal.pbio.3001571.
[7]   A. Palomar-Cros et al., “Indoor and outdoor artificial light-at-night (ALAN) and cancer risk: A systematic review and meta-analysis of multiple cancer sites and with a critical appraisal of exposure assessment,” Science of The Total Environment, vol. 955, p. 177059, Dec. 2024, doi: 10.1016/j.scitotenv.2024.177059.
[8]   F. van Langevelde, J. A. Ettema, M. Donners, M. F. WallisDeVries, and D. Groenendijk, “Effect of spectral composition of artificial light on the attraction of moths,” Biological Conservation, vol. 144, no. 9, pp. 2274–2281, Sep. 2011, doi: 10.1016/j.biocon.2011.06.004.
[9]   E. Knop, L. Zoller, R. Ryser, C. Gerpe, M. Hörler, and C. Fontaine, “Artificial light at night as a new threat to pollination,” Nature, vol. 548, no. 7666, pp. 206–209, Aug. 2017, doi: 10.1038/nature23288.
O nás
Mise a témata
Konference
Pro média
Video
Odběr novinek
Odkazy
Kontakty
Akademie věd České republiky
Část obsahu šířena pod licencí Creative commons
© Středisko společných činností AV ČR, v. v. i. Mapa stránek  Cookies  Webmaster