Je na Venuši život? Dodáváme i s naším komentářem.
15. 09. 2020
Mezinárodní tým astronomů oznámil objev vzácné molekuly – fosfanu – v oblacích planety Venuše. Na Zemi tento plyn vzniká ve větším množství pouze průmyslově nebo činností mikroorganismů žijících v prostředí bez kyslíku.
Vědci po desetiletí spekulují o tom, že horní patra oblačnosti na planetě Venuši by mohla poskytovat domov mikroorganismům volně poletujícím vysoko nad rozpáleným povrchem – ovšem za cenu jejich tolerance k vysoké kyselosti okolního prostředí. Detekce fosfanu by mohla ukazovat na přítomnost takového mimozemského atmosférického života. Více v tiskové zprávě Evropské jižní observatoře - https://www.eso.org/public/czechrepublic/news/eso2015/.
Podle fyzikálního chemika, vedoucího oddělení spektroskopie Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR Martina Feruse se fosfan běžně vyskytuje v atmosférách velkých plynných planet. „Má se za to, že v případě planet pozemského typu by jeho objev v atmosféře mohl naznačovat přítomnost alespoň bakteriálního života. V případě Venuše je však potřeba být s hodnocením přítomnosti fosfanu opatrný, protože v její atmosféře se některé sloučeniny fosforu přímo vyskytují, kromě kyseliny sírové jsou významnou složkou mraků a hrají důležitou úlohu v atmosférické chemii. Kromě toho může fosfan vznikat také reakcí kyseliny sírové s fosfidy přítomnými v meteoroidech, které vstupují do atmosféry Venuše stejně jako do atmosféry Země. Je samozřejmě nutno zhodnotit, jestli počty meteoroidů jsou dostatečné, aby vyprodukovaly pozorované koncentrace fosfanu v atmosféře Venuše. Nicméně může jít i o následky nedávného impaktu většího asteroidu,“ domnívá se Martin Ferus a dodává „Ačkoli se říká nikdy neříkej nikdy, osobně považuji závěr, že fosfan značí přítomnost života v horních vrstvách atmosféry Venuše, za vysoce spekulativní.“
Řez atmosférou Venuše. Zelená čára ukazuje atmosférický tlak v dané výšce nad povrchem, červená čára pak teplotu. Na povrchu tlak dosahuje 90 barů a teplota 464 stupňů. Ve výšce kolem 50 km je atmosférický tlak stejný jako na Zemi a teplota 60 stupňů. Za takových podmínek by bylo přežití mikrobů možné. Byly by však obklopeny oblaky koncentrované kyseliny sírové.
Autor: Martin Ferus.
Publikováno ve veřejných médiích:
Přečtěte si také
- Ministr dopravy Martin Kupka navštívil ondřejovskou hvězdárnu
- První snímky z Vera Rubin Observatory
- Kip Thorne navštívil Prahu: Na zaplněné přednášce vzpomínal také na Jiřího Bičáka
- Konference „Světlo, tma, život: cesta ke změně“ 11. září v Praze
- Pozvánka: První světlo Observatoře Very Rubinové
- Nabídka spolupráce na vesmírném teleskopu TOLIMAN
- Když voda připomíná vesmír
- Vesmír očima mladých: nová filmová soutěž
- Tajemství temné energie: Přednáška profesora Bharata Ratry
- Přednáška prof. Marka Morrise z UCLA
15. 09. 2020
Mezinárodní tým astronomů oznámil objev vzácné molekuly – fosfanu – v oblacích planety Venuše. Na Zemi tento plyn vzniká ve větším množství pouze průmyslově nebo činností mikroorganismů žijících v prostředí bez kyslíku.
Vědci po desetiletí spekulují o tom, že horní patra oblačnosti na planetě Venuši by mohla poskytovat domov mikroorganismům volně poletujícím vysoko nad rozpáleným povrchem – ovšem za cenu jejich tolerance k vysoké kyselosti okolního prostředí. Detekce fosfanu by mohla ukazovat na přítomnost takového mimozemského atmosférického života. Více v tiskové zprávě Evropské jižní observatoře - https://www.eso.org/public/czechrepublic/news/eso2015/.
Podle fyzikálního chemika, vedoucího oddělení spektroskopie Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR Martina Feruse se fosfan běžně vyskytuje v atmosférách velkých plynných planet. „Má se za to, že v případě planet pozemského typu by jeho objev v atmosféře mohl naznačovat přítomnost alespoň bakteriálního života. V případě Venuše je však potřeba být s hodnocením přítomnosti fosfanu opatrný, protože v její atmosféře se některé sloučeniny fosforu přímo vyskytují, kromě kyseliny sírové jsou významnou složkou mraků a hrají důležitou úlohu v atmosférické chemii. Kromě toho může fosfan vznikat také reakcí kyseliny sírové s fosfidy přítomnými v meteoroidech, které vstupují do atmosféry Venuše stejně jako do atmosféry Země. Je samozřejmě nutno zhodnotit, jestli počty meteoroidů jsou dostatečné, aby vyprodukovaly pozorované koncentrace fosfanu v atmosféře Venuše. Nicméně může jít i o následky nedávného impaktu většího asteroidu,“ domnívá se Martin Ferus a dodává „Ačkoli se říká nikdy neříkej nikdy, osobně považuji závěr, že fosfan značí přítomnost života v horních vrstvách atmosféry Venuše, za vysoce spekulativní.“
Řez atmosférou Venuše. Zelená čára ukazuje atmosférický tlak v dané výšce nad povrchem, červená čára pak teplotu. Na povrchu tlak dosahuje 90 barů a teplota 464 stupňů. Ve výšce kolem 50 km je atmosférický tlak stejný jako na Zemi a teplota 60 stupňů. Za takových podmínek by bylo přežití mikrobů možné. Byly by však obklopeny oblaky koncentrované kyseliny sírové.
Autor: Martin Ferus.
Publikováno ve veřejných médiích:
Přečtěte si také
- Ministr dopravy Martin Kupka navštívil ondřejovskou hvězdárnu
- První snímky z Vera Rubin Observatory
- Kip Thorne navštívil Prahu: Na zaplněné přednášce vzpomínal také na Jiřího Bičáka
- Konference „Světlo, tma, život: cesta ke změně“ 11. září v Praze
- Pozvánka: První světlo Observatoře Very Rubinové
- Nabídka spolupráce na vesmírném teleskopu TOLIMAN
- Když voda připomíná vesmír
- Vesmír očima mladých: nová filmová soutěž
- Tajemství temné energie: Přednáška profesora Bharata Ratry
- Přednáška prof. Marka Morrise z UCLA
