Tato vědecká mise Evropské kosmické agentury (ESA) je součástí programu pod názvem Cosmic Vision (2015-2025) jako mise střední velikosti (M-class). Byla potvrzena k realizaci v roce 2011 a její start je nyní plánován na rok 2020.
JUICE byla Evropskou kosmickou agenturou vybrána v květnu 2012 jako první z nejvýznamnější kategorie "velkých" (L-class) misí evropského programu Cosmic Vision. Její předpokládaný start je v roce 2022 a přílet k planetě Jupiter v roce 2030.
ATHENA představuje velkou misi Evropské kosmické agentury (ESA) určenou ke zkoumání horkého a energetického vesmíru. Díky své mimořádné prostorové a spektrální citlivosti bude schopná studovat velmi vzdálené objekty, odkud k nám záření letí mnoho miliard let.
Česká republika se významně podílí na projektu vesmírného koronografu ASPIICS na palubě mise PROBA-3. Tato mise ESA je věnována demonstraci technologie letu ve formaci a je složena ze dvou satelitů.
Sonda ExoMars je společnou misí Evropské kosmické agentury ESA a ruské kosmické agentury Roskosmos určená k hledání stop života na planetě Mars.
Hlavním posláním francouzské družice TARANIS (Tool for the Analysis of Radiation from lighNIng and Sprites) bude studium atmosférických výbojů mezi troposférou a ionosférou, zejména tzv. výbojů typu „sprite“ a pozemních gama záblesků.
Tým výzkumníků Výzkumného centra speciální optiky a optoelektronických systémů TOPTEC Ústavu fyziky plazmatu AV ČR se již řadu let v rámci mezinárodních konsorcií podílí na vývoji a realizaci družicových i pozemních přístrojů pro výzkum kosmu.
ÚJF jako jeden z členů týmu je zodpovědný za přípravu a analýzu pasivních detektorů, které jsou, společně se zařízeními ostatních účastníků, umístěny na 11 místech uvnitř evropského modulu Columbus.
Období “gravitační astronomie” začalo detekcí prvního binárního systému černých děr pomocí pozorování LIGO GW150914. Další velkou událostí této éry bylo pozorování GW170817, během kterého byla díky spolupráci observatoří LIGO a VIRGO detekováno sloučení dvou neutronových hvězd.
Vývoj nových přístrojů pro kosmický výzkum začíná účastí v mezinárodních vědeckých konsorciích připravovaných vesmírných projektů, pokračuje vývojem prototypů v souladu s vědeckým zadáním vesmírné mise a končí výrobou přístroje realizovanou ve spolupráci se specializovanými firmami.
Projekt Vesmír pro lidstvo
Výzkumný program Akademie věd Vesmír pro lidstvo je zaměřen na posílení spolupráce mezi vědeckou komunitou a technickými týmy při vývoji a testování nových technologií kosmického výzkumu, zejména družicových přístrojů pro astronomická pozorování, která jsou klíčovým prvkem na cestě k hlubšímu porozumění fyzikální podstatě hmoty.
Strategie AV21
Na této webové stránce jsou soustředěny všechny informace týkající se Strategie Akademie věd AV21. Jsou zde základní dokumenty, v nichž byla Strategie AV21 formulována a představena veřejnosti i podrobné informace o aktualitách, plánovaných akcích a výstupech jednotlivých výzkumných programů i jejich odezvách v médiích.
