Den Země nejen pro školy - 23. dubna v Praze
Thu Mar 21 09:18:09 CET 2024
Tři ústavy Akademie věd - Geofyzikální ústav, Ústav fyziky atmosféry a Astronomický ústav připravily program napříč svými obory. Stavte se za námi do pražského areálu Akademie věd na Spořilově (Boční II 1401, Praha 4) 23. dubna od 9 do 12 hodin. Akce je zdarma. Školy prosíme o potvrzení účasti (voracova@ig.cas.cz).
Stanoviště:
Astronomický ústav AV ČR - Pozorování Slunce dalekohledem
Ve dne můžeme pozorovat naší nejbližší hvězdu - Slunce. Dalekohledy musí být samozřejmě opatřeny filtry, aby se do oka pozorovatele dostalo jen malé a bezpečné množství světla. Dalekohled ve viditelném světle ukáže fotosféru, což je vrstva na rozhraní nitra a atmosféry Slunce, ve které pozorujeme např. sluneční skvrny. Dalekohled opatřený úzkospektrálním filtrem pozoruje nejnižší vrstvu sluneční atmosféry – chromosféru.
Geofyzikální ústav AV ČR
Flašinet deskové tektoniky / Pevný obal Země, kůra a litosféra, průběžně zaniká a znovu se vytváří. Na „flašinetu“ deskové tektoniky uvidíte, jak probíhá neustálý koloběh vzniku a zániku litosférických desek a s nimi související vznik sopek.
Pískové vulkány / geopark
O zemětřesení / Při zemětřesení můžeme cítit pohyb půdy pod nohama, jak se dům chvěje a často slyšíme i dunění. Zemětřesení měříme pomocí seismometrů. Vysvětlíme si a názorně ukážeme, jak tyto citlivé přístroje fungují. A na závěr si můžete svým dupáním vytvořit zemětřesení vlastní.
Výbuch sopky před vašima očima / Sopky vznikají na místě, kde z hlubin Země vystupuje na povrch směs roztavených hornin (magma) a sopečných plynů. Málokdo ale viděl takový výbuch na vlastní oči. Na naší sopce si ukážeme, jak magma stoupá z magmatického krbu na povrch a jak nakonec vybuchne.
Model sopky / Kompozitní sopka je označení pro kuželovitý typ sopky, která je tvořena velkým množstvím vrstev lávy a pyroklastických hornin různého chemického složení. Pro vznik tohoto druhu sopky je důležité střídání výlevné a explozivní fáze sopečné činnosti. Na modelu kompozitní sopky jsou znázorněny některé jevy typické pro tento druh sopečné činnosti: vrstvy ukládaného materiálu, magmatický krb, sopouch, parazitický kužel, kráter, lávový proud, město zničené laharem, město zničené pyroklastickým proudem atd.
Horniny jako přírodní magnety / kde vzniká a jak se měří magnetismus hornin. Magnetismus látek souvisí s pohybem elektronů kolem jádra atomu. Jedním ze silně magnetických prvků je železo. Na tomto stanovišti si můžete vyzkoušet, jak různé horniny působí na střelku kompasu a jak rozdílný mají svůj magnetismus.
Interaktivní „pískoviště“ / Sandbox je interaktivní pískoviště vybavené projekčním zařízením a 3D senzory (technologie Kinect). To umožňuje vytvářet vlastní krajinu v písku a sledovat, jak se na ni promítají změny v reálném čase. Povrch země je dynamické prostředí, měnící se vlivem horotvorných procesů, erozí, sedimentací, tvorbou říčních systémů a lidskou činností. Některé tyto procesy můžeme dokumentovat a zkoumat také pomocí satelitního měření a fotogrammetrie. AR (Augmented Reality) Sandbox umožňuje simulovat taková topografická pozorování pomocí technologie Kinect a zpětnou projekcí digitálního modelu na snímanou plochu. Podobným principem jsou studovány i pokročilé deformační laboratorní experimenty či tektonické modely deskové tektoniky.
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Meteorologická měření
Abychom mohli počasí předpovídat, je potřeba ho nejdříve správně změřit. Seznámíme Vás se základním měřením teploty vzduchu, slunečního záření a rychlosti větru. A můžete si vyzkoušet, jestli dokážete běžet rychleji, než vítr.
Meteorologie v lahvi
Na jednoduchých pokusech Vám ukážeme, jak vzniká a z čeho je složený oblak a jak se udrží ve vzduchu. Ukážeme Vám opravdu velikou kroupu a možná přijde i tornádo.
Jak nás ovlivňuje počasí?
Tepelný komfort lidského organizmu souvisí nejen se samotnou teplotou okolí. Důležité jsou i další veličiny, například rychlost a vlhkost vzduchu. Společně si ukážeme, jak se tyto veličiny měří a jak lze určit, zda se za daných podmínek budeme cítit lépe či hůře. Dále si ukážeme, jak si přizpůsobovat svoje okolí tak, aby nám za různých meteorologických podmínek bylo co nejlépe.
Měření atmosférických vln
Atmosférické vlny (šířící se tlakové poruchy) propojují vzdálené oblasti a vrstvy atmosféry tím, že přenášejí energii a hybnost. Ovlivňují teplotu a proudění vzduchu, zejména ve velkých výškách. Přijďte si vyzkoušet, kdo máváním vyvolá větší vlnu.
Stezka okolo planety Jupiter
Obří evropská mise JUICE (JUpiter ICy moons Explorer) se v loňském roce vydala na svoji více než osmiletou pouť k planetě Jupiter a jeho ledových měsíců. Co všechno se bude snažit u této planety a jejich měsíců vyzkoumat? Jaké tajemství se skrývá v okolí nebo pod povrchem velkých měsíců? Projděte si s námi stezkou okolo planety Jupiter a jeho tří měsíců. Pomocí svých mobilních telefonů objevujte taje těchto vzdálených světů.
Thu Mar 21 09:18:09 CET 2024
Tři ústavy Akademie věd - Geofyzikální ústav, Ústav fyziky atmosféry a Astronomický ústav připravily program napříč svými obory. Stavte se za námi do pražského areálu Akademie věd na Spořilově (Boční II 1401, Praha 4) 23. dubna od 9 do 12 hodin. Akce je zdarma. Školy prosíme o potvrzení účasti (voracova@ig.cas.cz).
Stanoviště:
Astronomický ústav AV ČR - Pozorování Slunce dalekohledem
Ve dne můžeme pozorovat naší nejbližší hvězdu - Slunce. Dalekohledy musí být samozřejmě opatřeny filtry, aby se do oka pozorovatele dostalo jen malé a bezpečné množství světla. Dalekohled ve viditelném světle ukáže fotosféru, což je vrstva na rozhraní nitra a atmosféry Slunce, ve které pozorujeme např. sluneční skvrny. Dalekohled opatřený úzkospektrálním filtrem pozoruje nejnižší vrstvu sluneční atmosféry – chromosféru.
Geofyzikální ústav AV ČR
Flašinet deskové tektoniky / Pevný obal Země, kůra a litosféra, průběžně zaniká a znovu se vytváří. Na „flašinetu“ deskové tektoniky uvidíte, jak probíhá neustálý koloběh vzniku a zániku litosférických desek a s nimi související vznik sopek.
Pískové vulkány / geopark
O zemětřesení / Při zemětřesení můžeme cítit pohyb půdy pod nohama, jak se dům chvěje a často slyšíme i dunění. Zemětřesení měříme pomocí seismometrů. Vysvětlíme si a názorně ukážeme, jak tyto citlivé přístroje fungují. A na závěr si můžete svým dupáním vytvořit zemětřesení vlastní.
Výbuch sopky před vašima očima / Sopky vznikají na místě, kde z hlubin Země vystupuje na povrch směs roztavených hornin (magma) a sopečných plynů. Málokdo ale viděl takový výbuch na vlastní oči. Na naší sopce si ukážeme, jak magma stoupá z magmatického krbu na povrch a jak nakonec vybuchne.
Model sopky / Kompozitní sopka je označení pro kuželovitý typ sopky, která je tvořena velkým množstvím vrstev lávy a pyroklastických hornin různého chemického složení. Pro vznik tohoto druhu sopky je důležité střídání výlevné a explozivní fáze sopečné činnosti. Na modelu kompozitní sopky jsou znázorněny některé jevy typické pro tento druh sopečné činnosti: vrstvy ukládaného materiálu, magmatický krb, sopouch, parazitický kužel, kráter, lávový proud, město zničené laharem, město zničené pyroklastickým proudem atd.
Horniny jako přírodní magnety / kde vzniká a jak se měří magnetismus hornin. Magnetismus látek souvisí s pohybem elektronů kolem jádra atomu. Jedním ze silně magnetických prvků je železo. Na tomto stanovišti si můžete vyzkoušet, jak různé horniny působí na střelku kompasu a jak rozdílný mají svůj magnetismus.
Interaktivní „pískoviště“ / Sandbox je interaktivní pískoviště vybavené projekčním zařízením a 3D senzory (technologie Kinect). To umožňuje vytvářet vlastní krajinu v písku a sledovat, jak se na ni promítají změny v reálném čase. Povrch země je dynamické prostředí, měnící se vlivem horotvorných procesů, erozí, sedimentací, tvorbou říčních systémů a lidskou činností. Některé tyto procesy můžeme dokumentovat a zkoumat také pomocí satelitního měření a fotogrammetrie. AR (Augmented Reality) Sandbox umožňuje simulovat taková topografická pozorování pomocí technologie Kinect a zpětnou projekcí digitálního modelu na snímanou plochu. Podobným principem jsou studovány i pokročilé deformační laboratorní experimenty či tektonické modely deskové tektoniky.
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Meteorologická měření
Abychom mohli počasí předpovídat, je potřeba ho nejdříve správně změřit. Seznámíme Vás se základním měřením teploty vzduchu, slunečního záření a rychlosti větru. A můžete si vyzkoušet, jestli dokážete běžet rychleji, než vítr.
Meteorologie v lahvi
Na jednoduchých pokusech Vám ukážeme, jak vzniká a z čeho je složený oblak a jak se udrží ve vzduchu. Ukážeme Vám opravdu velikou kroupu a možná přijde i tornádo.
Jak nás ovlivňuje počasí?
Tepelný komfort lidského organizmu souvisí nejen se samotnou teplotou okolí. Důležité jsou i další veličiny, například rychlost a vlhkost vzduchu. Společně si ukážeme, jak se tyto veličiny měří a jak lze určit, zda se za daných podmínek budeme cítit lépe či hůře. Dále si ukážeme, jak si přizpůsobovat svoje okolí tak, aby nám za různých meteorologických podmínek bylo co nejlépe.
Měření atmosférických vln
Atmosférické vlny (šířící se tlakové poruchy) propojují vzdálené oblasti a vrstvy atmosféry tím, že přenášejí energii a hybnost. Ovlivňují teplotu a proudění vzduchu, zejména ve velkých výškách. Přijďte si vyzkoušet, kdo máváním vyvolá větší vlnu.
Stezka okolo planety Jupiter
Obří evropská mise JUICE (JUpiter ICy moons Explorer) se v loňském roce vydala na svoji více než osmiletou pouť k planetě Jupiter a jeho ledových měsíců. Co všechno se bude snažit u této planety a jejich měsíců vyzkoumat? Jaké tajemství se skrývá v okolí nebo pod povrchem velkých měsíců? Projděte si s námi stezkou okolo planety Jupiter a jeho tří měsíců. Pomocí svých mobilních telefonů objevujte taje těchto vzdálených světů.
