Špičková česká elektronika napájí vesmírné mise ESA
Wed May 24 23:08:00 CEST 2017
Špičková česká elektronika bude napájet dvě vesmírné mise Evropské kosmické agentury. Po sedmiletém vývoji dodali pracovníci Astronomického ústavu Akademie věd ČR ve spolupráci s kroměřížskou firmou CSRC plně funkční zařízení pro sondu Solar Orbiter, která bude v roce 2019 vypuštěna do vesmíru a po dvou letech se dostane do nejtěsnější blízkosti Slunce v historii, kde bude zkoumat například jevy doprovázející nebezpečné výrony sluneční hmoty do volného vesmíru. Sonda JUICE zamíří k Jupiteru, kde bude zkoumat prostředí ledových měsíců této největší planety Sluneční soustavy. Obě aktivity byly financovány z vědeckého programu ESA-PRODEX pod záštitou českého Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva dopravy a jsou součástí kosmických aktivit v rámci programu Akademie věd Strategie AV21.
Tisková zpráva z 24. května 2017
Praha/Paříž/Uppsala: V dubnu letošního roku došlo k dalším dvěma zásadním milníkům v experimentálním výzkumu kosmického plazmatu, na němž se podílejí čeští vědci.
Po více než sedmiletém vývoji dodali pracovníci Astronomického ústavu Akademie věd ČR ve spolupráci s kroměřížskou firmou CSRC plně funkční zařízení v celkové hodnotě 1,2 milionu Eur francouzské kosmické agentuře CNES. Ta je prostřednictvím dceřiné laboratoře LESIA se sídlem na Observatoři Paříž - Meudon zodpovědná za dodání přístrojového vybavení pro studium radiových a plazmových vln (RPW) na misi Evropské kosmické agentury ESA s názvem Solar Orbiter. Sonda, která bude v roce 2019 vypuštěna do vesmíru, se po dvou letech dostane na oběžnou dráhu v blízkosti Slunce. Zde bude zkoumat například jevy doprovázející nebezpečné výrony sluneční hmoty do volného vesmíru.
"Naší odpovědností je zajišťovat dodávky elektrické energie ze solárních panelů, její regulaci, měření telemetrických údajů o spotřebě napájení a především filtraci škodlivého rušení. Přístroje umístěné na sondě jsou natolik citlivé, že v případě nasazení standardních modulárních napájecích zdrojů běžně používaných pro telekomunikační satelity by jejich silné rušení zcela znehodnotilo vlastní vědecká měření. Mnoho částí napájecí jednotky (LVPS-PDU) je rovněž z důvodů zvýšení spolehlivosti zdvojených nebo elektricky izolovaných tak, aby v případě selhání ostatních systémů mohlo k měření docházet alespoň s omezeným počtem vědeckých senzorů," říká Štěpán Štverák z Astronomického ústavu AV ČR, vedoucí realizačního týmu.
Zdroj a více info na webu Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i.
Wed May 24 23:08:00 CEST 2017
Špičková česká elektronika bude napájet dvě vesmírné mise Evropské kosmické agentury. Po sedmiletém vývoji dodali pracovníci Astronomického ústavu Akademie věd ČR ve spolupráci s kroměřížskou firmou CSRC plně funkční zařízení pro sondu Solar Orbiter, která bude v roce 2019 vypuštěna do vesmíru a po dvou letech se dostane do nejtěsnější blízkosti Slunce v historii, kde bude zkoumat například jevy doprovázející nebezpečné výrony sluneční hmoty do volného vesmíru. Sonda JUICE zamíří k Jupiteru, kde bude zkoumat prostředí ledových měsíců této největší planety Sluneční soustavy. Obě aktivity byly financovány z vědeckého programu ESA-PRODEX pod záštitou českého Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva dopravy a jsou součástí kosmických aktivit v rámci programu Akademie věd Strategie AV21.
Tisková zpráva z 24. května 2017
Praha/Paříž/Uppsala: V dubnu letošního roku došlo k dalším dvěma zásadním milníkům v experimentálním výzkumu kosmického plazmatu, na němž se podílejí čeští vědci.
Po více než sedmiletém vývoji dodali pracovníci Astronomického ústavu Akademie věd ČR ve spolupráci s kroměřížskou firmou CSRC plně funkční zařízení v celkové hodnotě 1,2 milionu Eur francouzské kosmické agentuře CNES. Ta je prostřednictvím dceřiné laboratoře LESIA se sídlem na Observatoři Paříž - Meudon zodpovědná za dodání přístrojového vybavení pro studium radiových a plazmových vln (RPW) na misi Evropské kosmické agentury ESA s názvem Solar Orbiter. Sonda, která bude v roce 2019 vypuštěna do vesmíru, se po dvou letech dostane na oběžnou dráhu v blízkosti Slunce. Zde bude zkoumat například jevy doprovázející nebezpečné výrony sluneční hmoty do volného vesmíru.
"Naší odpovědností je zajišťovat dodávky elektrické energie ze solárních panelů, její regulaci, měření telemetrických údajů o spotřebě napájení a především filtraci škodlivého rušení. Přístroje umístěné na sondě jsou natolik citlivé, že v případě nasazení standardních modulárních napájecích zdrojů běžně používaných pro telekomunikační satelity by jejich silné rušení zcela znehodnotilo vlastní vědecká měření. Mnoho částí napájecí jednotky (LVPS-PDU) je rovněž z důvodů zvýšení spolehlivosti zdvojených nebo elektricky izolovaných tak, aby v případě selhání ostatních systémů mohlo k měření docházet alespoň s omezeným počtem vědeckých senzorů," říká Štěpán Štverák z Astronomického ústavu AV ČR, vedoucí realizačního týmu.
Zdroj a více info na webu Astronomického ústavu AV ČR, v. v. i.