Zahlavi

Základní informace

Kontakt: RNDr. Jiří Svoboda, Ph.D., Astronomický ústav AV ČR, jiri.svoboda@asu.cas.cz, telefon 226 258 428

ATHENA (Advance Telescope for High-Energy Astrophysics)

ATHENA (Advance Telescope for High-Energy Astrophysics) představuje velkou misi Evropské kosmické agentury (ESA) určenou ke zkoumání horkého a energetického vesmíru. Díky své mimořádné prostorové a spektrální citlivosti bude ATHENA schopná studovat velmi vzdálené objekty, odkud k nám záření letí mnoho miliard let. To nám umožní podívat se zpět do minulosti a odpovědět tak na základní otázky, kterými se současná astronomie zabývá: 

Jakým způsobem vznikly rozsáhlé struktury hmoty, které pozorujeme v dnešním vesmíru?
Jak se zformovaly obří černé díry v centrech galaxií a jakou roli hrály při utváření okolního vesmíru? 

Předpokládané vypuštění je plánováno na rok 2028. Již nyní se ale čeští vědci z Astronomického ústavu Akademie věd ČR podílejí na vědeckých simulacích, které ukazují, jak citlivá měření bude ATHENA schopna uskutečnit. Využívají při tom vlastní modely zahrnující v sobě veškeré efekty Einsteinovy obecné teorie relativity, například gravitační rudý posuv či ohyb světla v gravitačním poli. Plánované je i zapojení České republiky do designu a konstrukce velmi důležité součásti observatoře. Jedná se o unikátní magnetický chránič, který zabrání kosmickému záření vnikat do velmi citlivých detektorů na palubě ATHENY. 

Jaké vědecké otázky odpoví Athena?

Athena představuje návrh kosmické rentgenové laboratoře určené ke zkoumání horkého a energetického vesmíru. Díky své mimořádné prostorové a spektrální citlivosti bude Athena schopná studovat velmi vzdálené objekty, odkud k nám záření letí mnoho miliard let. To nám umožní podívat se zpět do minulosti a odpovědět tak na základní otázky, které trápí současnou astronomii - jakým způsobem vznikly rozsáhlé struktury hmoty, které pozorujeme v dnešním vesmíru? Jak se zformovaly obří černé díry v centrech galaxií a jakou roli hrály při utváření okolního vesmíru?

Athena – velká mise ESA

V současnosti je Athena ve své studijní fázi, kdy tým inženýrů a vědců (včetně českých odborníků) zkoumá proveditelnost mise při stanoveném finančním rozpočtu pro velkou misi Evropské kosmické agentury (ESA). Výše nákladů je zejména určena ambiciózními požadavky kladenými na spektrální vlastnosti detektorů. Hlavní detektor, Athena-XIFU, představuje mikro-kalorimetr chlazený na teplotu téměř rovnou absolutní nule, což není jednoduché ani ve vesmíru díky neustálé přítomnosti nabitých částic ve slunečním větru. Tento přístroj bude schopný velmi přesně určit energii a čas příletu každého rentgenového fotonu z vesmíru. Díky své nadstandardně vyspělé technologii, na které se budou podílet špičkové laboratoře z Evropy, Japonska i Spojených států amerických, dosáhne Athena vysoké spektrální citlivosti (nižší než 5 eV) při zachování velké sběrné plochy důležité pro pozorování zejména slabých nebo vzdálených objektů.

Athena – kde bude operovat?

Studijní fáze mise Atheny skončí v roce 2020, kdy by ji ESA měla finálně přijmout a připravit ji k jejímu plánovanému vypuštění v roce 2028. Vynést by ji měla nově připravovaná raketa Ariane 6. Athena pak bude následně nasměrovaná do Lagrangeova libračního bodu L2 ve vzdálenosti asi 1,5 milionů kilometrů od Země (tedy téměř čtyřikrát dál, než se nachází Měsíc). V libračním centru se vyrovnávají gravitační a odstředivé síly soustavy Země-Slunce a družice tak bude obíhat stejnou úhlovou rychlostí společně se Zemí. Pozorování družice díky tomu nebude tolik rušené kvůli Slunci, což je problémem současných rentgenových misí na oběžné dráze kolem Země. Předpokládaná délka života družice je pět let.

Athena – české zapojení

Astronomický ústav a Ústav fyziky atmosféry Akademie věd ČR se účastní konsorcia přístroje X-IFU, který je tím vůbec nejcitlivějším rentgenovým spektrografem vyvíjeným pro kosmický výzkum. Naším příspěvkem je vývoj elektronické jednotky WFEE-RTU (Warm Front-End Electronics Remote Terminal Unit), jejíž hlavní funkcí bude sledování kritických operačních parametrů různých částí vědeckého přístroje X-IFU, zahrnující integrované obvody (ASICs) zodpovědné za získání a zpracování vědeckých dat z detektorů, měření teploty kryogenních chladících systémů (DEWAR) a stavy dalších částí elektronického systému. Jednotka bude také zodpovědná za řízení jednotek ASICs a jejich konfiguraci pro vědecká měření a zajistí přenos získaných dat. Účast v přístrojovém konsorciu X-IFU představuje pro ČR jedinečnou příležitost účastnit se vývoje jednoho z nejambicióznějších vědeckých přístrojů kdy plánovaného pro kosmický výzkum.

Oficiální webové stránky mise: http://www.the-athena-x-ray-observatory.eu/

Vesmírná laboratoř Athena


Ohnisková vzdálenost Atheny činí 12 metrů, na obrázku blíže k nám je modul obsahující vědecké přístroje. Na druhém konci jsou umístěné obří solární panely, které zajistí dostatek energie k natáčení družice i posílání cenných naměřených dat do pozemských stanic. Na pozadí družice je umělecké ztvárnění vědecké představy aktivního galaktického jádra, obklopeného pracho-plynovým torem. Uvnitř se nachází super-hmotná černá díra o hmotnosti několika milionů až miliard hmot Sluncí. Ta nejen okolní hmotu pohlcuje, ale v její těsné blízkosti může docházet k takovým urychlováním částic, které za pomoci magnetického pole mohou unikat v úzkých výtryscích rychlostí dosahující téměř rychlosti světla až do mezigalaktického prostoru.

Jádro kupy galaxií v souhvězdí Persea a očekávané spektrum pomocí Atheny


Díky své spektrální citlivosti bude Athena schopná rozlišit jednotlivé spektrální čáry, které astrofyzikům dávají cenné informace o fyzikálních vlastnostech horkého plynu (teplota, ionizace, chemické složení apod.) nacházejícího se v mezigalaktickém prostoru uvnitř galaktických kup

Teoretická simulace záblesku nad černou dírou a časového šíření odrazu na akrečním disku okolo černé díry


Teoretická simulace záblesku nad černou dírou a časového šíření odrazu na akrečním disku okolo černé díry. Samotný disk připomíná výduť v důsledku zakřivení světlených paprsků v silném gravitačním poli. Barva znázorňuje změnu vlnové délky záření, způsobené překonáváním vysokého gravitačního potenciálu a také rychlou rotací disku – část zbarvená do modra se k nám přibližuje, naopak část zbarvená do červena se od nás vzdaluje a dochází tak k prodlužování vlnové délky nejen v důsledku silné gravitace, ale i výrazného Dopplerova jevu. Ve vnořeném diagramu je pak znázorněna deformace původně úzké spektrální čáry vznikající při odrazu záření na disku. Z jejího profilu je možné určit sklon disku i rotaci samotné černé díry.

Černá díra - cíl výzkumu Atheny

Černé díry vznikají gravitačním kolapsem hmoty. Dochází k tomu tehdy, kdy se na jednom místě nahromadí tolik hmoty, že její vlastní gravitace překoná všechny vazbové síly a veškerá atomová struktura se zhroutí. Uvnitř hvězd brání takovému gravitačnímu kolapsu zprvu tlak záření, pocházející z termonukleární syntézy vodíkových jader v centru hvězdy, a posléze, jakmile v jádře dohoří palivo, tlak elektronů či neutronů podle hmotnosti hvězdy. Pokud je ale zbytek hvězdy po vyhoření vodíku těžší než 3 hmotnosti Slunce, není znám žádný další fyzikální mechanismus, který by hroucení hvězdy zastavil a nevyhnutelně tak vzniká černá díra. Hmota se zhroutí do oblasti pod tzv. horizont událostí, z pod něhož se zpátky ven nemůže dostat nic, ani světlo. Odhaduje se, že takových černých děr je v naší Galaxii na sto milionů. Jen ale nepatrný zlomek můžeme pozorovat pomocí dalekohledů. Jsou to ty černé díry, které se krmí okolní hmotou. Ta je okolo černých děr zahřátá na miliony stupňů, a proto vyzařuje intenzivní rentgenové paprsky, které můžeme pomocí rentgenových detektorů na kosmických observatořích zachytit. Athena bude mít natolik citlivé detektory, že bude schopná zkoumat i další typ černých děr - černé veledíry sídlící uvnitř galaxií a vzdálených kvasarů. Jak se tyto černé veledíry zformovaly, dodnes zůstává záhadou. Athena by mohla část této hádanky pomoci rozluštit.

Aktuálně:

10. listopadu 2023
ATHENA má (znovu) zelenou

Výbor ESA pro vědecký program schválil 9. listopadu přepracovanou verzi rentgenové observatoře ATHENA a vyjádřil uznání, že i "nová" ATHENA je stále stěžejní misí vědeckého programu ESA, která posune naše znalosti v téměř všech oblastech moderní astrofyziky. Přepracování bylo nutné po krizi v červnu 2022, kdy ESA spočítala, že mise překračuje finanční limity na vývoj a výstavbu a dočasně pozastavila průmyslový vývoj. Ten nyní dostal opět zelenou s plánem, že k tzv. adopci, tedy technickému přijetí mise dojde v roce 2027 a k vypuštění o 10 let později, v roce 2037. Ústavy Akademie věd České republiky (Astronomický a Ústav fyziky atmosféry) budou pokračovat ve vývoji elektroniky pro oba vědecké přístroje na misi.

31. května 2020
Podílíme se na přípravě jednoho z nejchladnějších míst ve vesmíru

Přístroj X-IFU na palubě kosmické mise Evropské kosmické agentury Athena bude detekovat rentgenové záření. Aby pochytal doslova každý rentgenový foton, bude muset pracovat při teplotě blízké absolutní nule - mínus 273,1 stupně Celsia. Podívejte se v krátkém videu dovnitř přístroje a na řetězec událostí, které povedou k tomu, že na Zemi obdržíme data o vesmíru. Video je i s českými titulky.
Více zde.

29. ledna 2020
Jsme v Československém časopise pro fyziku

O výzkumném programu Strategie AV21 Vesmír pro lidstvo si můžete přečíst v Československém časopise pro fyziku. Na titulní straně sonda Solar Orbiter a uvnitř časopisu témata Česká účast na vývoji rentgenového kalorimetru pro plánovanou družici Evropské kosmické agentury Athena a Přehled českých příspěvků do vědeckých misí Evropské kosmické agentury.
Ukázka časopisu.

21. ledna 2020
Tisková zpráva - Čeští vědci se podíleli na mapování okolí černé díry

Materiál, který padá do černé díry, vysílá do vesmíru rentgenové záření. Nyní se - za přispění českých vědců - poprvé podařilo zmapovat dynamiku nejbližšího okolí černé díry pomocí ozvěn tohoto záření pozorovaných rentgenovou observatoří XMM-Newton Evropské kosmické agentury (ESA).
Tisková zpráva

23. května 2019
Tisková zpráva - Přístroj X-IFU družice Athena opět na scéně, tentokrát i s videem ESA

Konsorcium přístroje X-IFU vydalo tiskovou zprávu. Češi budou pro přístroj X-IFU družice Athena Evropské kosmické agentury vyvíjet a vyrábět tzv. Remote Terminal Unit (RTU), který je součástí elektroniky, zodpovědné za kontrolu a řízení teploty uvnitř přístroje a ovládání dalších elektronických a mechanických součástí přístroje. Česká vlajka se tak právem dostala do skupiny států podílejících se na vrcholném výzkumu vesmíru.
Tisková zpráva

26. dubna 2019
Tisková zpráva - rentgenový detektor X-IFU pro družici Athena

Česká astronomie a kosmická fyzika právě zažívají velmi důležitý milník. České republice se nedávno podařilo zapojit do mezinárodního konsorcia nejkomplexnějšího vědeckého přístroje, který byl kdy navržen pro vědecký výzkum ve vesmíru.
Tisková zpráva

25. dubna 2019
Náš podíl na družici Evropské kosmické agentury ATHENA

V lednu 2019 se ČR připojila do mezinárodního konsorcia k vývoji nejkomplexnějšího vědeckého přístroje, který byl kdy navržen pro vědecký výzkum ve vesmíru. Jedná se o velmi citlivý rentgenový detektor X-IFU plánovaný pro družici Evropské kosmické agentury ESA Athena.

25. dubna 2019 proběhlo v Praze první setkání českého konsorcia, které shrnulo, k jakému výzkumu je přístroj určený a jaký je český příspěvek k vědecké a technické přípravě mise.

22. ledna 2019
Mise ATHENA pro pozorování rentgenového vesmíru získala financování české účasti

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy potvrdilo financování projektu „X-IFU Warm Electronics for the ESA L2 X-ray mission Athena – Phase B“, který obsahuje vývoj a dodání elektronické řídící jednotky Remote Terminal Unit přístroje X-IFU (kryogenní rentgenový spektrometr), která bude zajišťovat monitoring a řízení integrovaných obvodů zodpovědných za získávání dat z detektoru X-IFU, měření teploty kryogenního chladicího systému DEWAR a monitoring dalších kritických provozních parametrů přístroje X-IFU.

Na tomto projektu spolupracuje Astronomický ústav AV ČR a Ústav fyziky atmosféry AV ČR. Díky právě schválenému příspěvku do vědeckého přístrojového vybavení mise se český vědecký tým stane součástí vědeckého konsorcia mise a bude se tak moci podílet na vědecké přípravě mise a následně bude mít exkluzivní přístup k získaným datům. 

Více:

Athena zkoumající rentgenový vesmír